Stavby v okolí hlavního nádraží v Brně mají být kulturní památkou
Brněnská pobočka Národního památkového ústavu chce prohlásit kulturní památkou soubor staveb bývalého nákladového nádraží v obvodu dnešního hlavního nádraží v Brně. Jde například o skladiště Malá Amerika, bývalé uhelné nádraží, mosty přes Hybešovu, Křídlovickou a přes Svratku, sdělila mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.
Ministerstvo vede správní řízení, termín jeho dokončení však nelze odhadnout. "Komplikuje to dosud nevyjasněná situace ohledně možných variant přesunu či rekonstrukce a dostavby brněnského hlavního nádraží a probíhající přípravy na modernizaci celého železničního uzlu," uvedla Cigánková.
Kulturní památkou už je budova hlavního nádraží, nyní by se k ní přidaly další stavby. Kromě těch velkých jde například ještě o bývalé depo nákladového nádraží, výtopnu, vodárenskou věž, točnu pro lokomotivy či litinové sloupy. Jde o stavby z 19. století, které souvisí s počátky provozu železnice v Brně. Například viadukty jsou z roku 1838.
Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) se chystá k opravám na brněnském nádraží vzhledem k tomu, že modernizace či stavba nového je v nedohlednu a dosud není ani jasná poloha nového nádraží. Kdyby ministerstvo kultury zmíněné objekty za památku prohlásilo, podle brněnského ředitele SŽDC Miroslava Konečného by to způsobilo komplikace. Opravy by totiž musely kopírovat historickou podobu, byly by dražší a delší. "Například most přes Hybešovu je nýtovaný. Tato technika se přestala používat před 60 až 70 lety," řekl Konečný. Proto už ji ovládá jen omezený okruh lidí.
Brno bylo prvním velkým městem v českých zemích, kam vedly koleje parostrojní železnice, a to v roce 1839, kdy přijel první vlak z Vídně. Do Prahy to bylo až o šest let později.
Zdroj: ČTK
