Hasiči: Zásahů v jeskyních jižní Moravy je málo, jsou ale obtížné
Jihomoravští hasiči evidují ročně v jeskyních Moravského krasu na Blanensku průměrně jednu nehodu se zraněním speleologa, přesto školí svůj tým pro tyto záchranné operace pravidelně. Jsou totiž náročné a často trvají několik hodin, řekl ČTK mluvčí hasičského sboru Jaroslav Mikoška.
Základy poskytování první pomoci si v uplynulých dvou dnech v propasti Macocha a na skalních stěnách nedalekého Pustého žlebu vyzkoušelo zhruba 30 jihomoravských hasičů - lezců.
V Chráněné krajinné oblasti Moravský kras je zhruba 1100 jeskyní, z nichž mnohé nejsou zatím probádané. Pět z nich je zpřístupněno veřejnosti. V ostatních pracují týmy jeskyňářů sdružené v České speleologické společnosti (ČSS).
Při zásazích v jeskyních spolupracují hasiči se Speleologickou záchranou službou ČSS. V ČR má čtyři základny; v Moravském krasu, Českém krasu, v Ostravě a Plzni. "Při zásazích je nutné se co nejdříve dostat ke zraněnému, ošetřit jej, ihned mu poskytnout dostatek tekutin a vytvořit kolem něj jeskynní stan, tedy prostor, v němž se ohřeje," řekl Mikoška.
Po tomto prvním kroku pak hasiči spolu s jeskyňáři upravují cestu ven z podzemí tak, aby jí mohli vynést zraněného na nosítcích. Ani na denním světle záchrana nekončí. Často je nutné odnést nosítka až k několik set metrů vzdálené cestě.
Poslední nehoda v podzemí se stala koncem ledna v Holštejně na Blanensku, kde si jeskyňář v hloubce 25 metrů pod zemí zranil kotník v jeskyni Lipovecká ventarola. Jeho záchrana trvala šest hodin. Bylo při ní nutné výstřely rozšířit vstupní cestu do podzemí. Do akce se zapojily desítky záchranářů.
Největší tragédie v historii speleologie v ČR se stala 29. srpna 1970 v Amatérské jeskyni v moravském krasu. Zahynuli v ní speleologové Milan Šlechta a Marko Zahradníček. Krasem se tehdy přehnala bouřka, která zvedla spodní vody, a dvojice tam utonula.
Zdroj: ČTK
