Vědci: Česko prožívá jedno z nejsušších období za 500 let
Čechy, Morava i Slezsko nyní prožívají jedno z nejsušších období za posledních 500 let, přičemž suchá léta mohou pokračovat. Dešťů sice neubylo, vlivem změny klimatu se ale zvýšily letní teploty. Voda se v létě proto více odpařuje. Mnohé řeky byly ještě nedávno téměř vyschlé.
Společnost by měla podle odborníků přijmout taková opatření, která pomohou udržet vodu v krajině. Řekl to Rudolf Brázdil, spolutvůrce nové knihy Sucho v českých zemích, kterou vydala Akademie věd ČR a pracovalo na ní 45 vědců.
Publikace je nepodrobnější prací věnovanou vývoji sucha ve střední Evropě. Vědci při její tvorbě vycházeli z meteorologických a hydrologických záznamů a ze zápisů v archivech. Nejstarší záznam o suchu je z Kosmovy kroniky, kde se píše o tom, že zima v letech 1090 a 1091 byla teplá a bez sněhu. Suchá období se objevují v každém století, přičemž podle vědců v nich nelze hledat pravidelnost.
"Například po roce 2000 začalo u nás velmi suché období. Bezesporu je to i důsledkem zesilování skleníkového efektu. Epizody sucha a extremity počasí s tím spojené budou nyní zřejmě častější," uvedl Brázdil, který působí v geografickém ústavu Masarykovy univerzity v Brně a pracuje i v Centru výzkumu globální změny Akademie věd ČR, které má sídlo v Brně.
Suchá období postihovala střední Evropu i v minulosti. Například po druhé světové válce byla léta 1947 až 1953 velmi suchá. Takzvané megasucho postihlo české země v roce 1540, kdy ve střední Evropě panovalo téměř středomořské klima.
Autoři publikace nejen mapují sucho, ale upozorňují i na to, že je nutné se na něj v budoucnu připravit. Cílem by mělo být udržet vodu v krajině, a to nejen pro závlahy zemědělců, ale i zachování přírody. "Jestli je řešením budování přehrad, obnova mokřadů, péče o lužní krajiny, kde se řeky pravidelně rozlévají, to už je na jiných," uvedl Brázdil. Nová kniha může být podle něj cenným podkladem při tvorbě těchto opatření.
Zdroj: ČTK
