Pá 14. 8. 2026Alan
Společnost

Větší bazalka i cibule. Brněnští doktorandi vyvíjejí biostimulant z rybího odpadu

EEliška Strašilová2 minuty čtení5. 8. 2026, 19:00
Větší cibule a jahody. Brněnští vědci vytvořili biostimulant z rybího odpadu
Větší cibule a jahody. Brněnští vědci vytvořili biostimulant z rybího odpadu · Foto: Mendelova univerzita v Brně

Tým mladých vědců z Mendelovy univerzity v Brně našel nové využití pro odpad z rybích chovů. Z rybího kalu vyvinuli biostimulační přípravek FISHIT, který znatelně podporuje růst kořenů i celkovou odolnost rostlin. V budoucnu by mohl pomoci zahrádkářům i zemědělcům.

Místo aby odpad z rybího chovu spláchli do kanálu, umožní mu doktorandi Mendelovy univerzity druhý život na zahrádkách. Při chovu sladkovodních ryb na Agronomické fakultě v recirkulačních nádržích totiž vzniká spousta rybího kalu bohatého na dusík a fosfor. 

„Mám rád, když se dokáže něco ušetřit nebo znovu použít. Ten odpad je výborným zdrojem živin, tak mi přišlo škoda ho nijak nezužitkovat,“ uvedl dříve doktorand Agronomické fakulty Lukáš Harabiš.

Z odpadu je životabudič

Na vývoji nového hnojiva se Harabiš spojil s doktorandkou ze Zahradnické fakulty Kateřinou Patlokovou a začali řešit, jak rybí kal z recirkulačních nádrží pomocí kyslíku a mikroorganismů rozložit a využít při pěstování rostlin.

Nový přípravek poprvé vyzkoušeli na bazalce pěstované ve vodním roztoku, když s ním nahradili část běžného minerálního hnojiva.  Ukázalo se ale, že přípravek z rybího kalu není jen další kapalné hnojivo. Bylina dosáhla srovnatelných výnosů jako obyčejně, zároveň však vytvořila asi o 40 procent objemnější kořeny, což znamená vyšší příjem vody  i živin a podporu celkového růstu a odolnosti. 

V dalších pokusech byly bazalky zalévané rybím přípravkem v průměru o třetinu bujnější a těžší než ty, které dostávaly pouze čistou vodu. Vědci už nový přípravek otestovali na široké škále plodin od salátů, mrkve a rajčat přes cibuli a jahody až po okrasné květiny.

Biostimulant funguje ve formě zálivky či postřiku. Hodí se při zakořeňování řízků i jako doplněk hydroponických systémů. Díky svému přírodnímu původu najde uplatnění také v ekologickém zemědělství.

Z laboratoře na záhony

Výzkumný tým se svým nápadem uspěl v univerzitní soutěži, která pomáhá dostávat vědecké projekty na trh. Vědci tak v současnosti řeší nejen správné složení, ale i cenu, balení a budoucí prodej. Nyní technologii testují v reálném provozu ve spolupráci s rybí farmou Tilapia.

„FISHIT už dávno není jen pracovní název pokusu napsaný fixou na barelu. Je to funkční přípravek podložený výzkumem a teď řešíme, jak ho dostat z laboratoře až k samotným pěstitelům,“ dodala Patloková.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Armáda zastupovala pasoucí se dobytek. Teď obnově přírody pomáhají offroady a poníciSpolečnost

Armáda zastupovala pasoucí se dobytek. Teď obnově přírody pomáhají offroady a poníci

Bývalé vojenské újezdy a střelnice patří k vzácným lokalitám české přírody. Proč tato místa bez lidské péče zanikají a jak je udržet při životě, vysvětlují experti na management území z organizace Beleco Pavel Marhoul a Jiří Koptík.

Nechtěli jsme jít cestou masové turistiky, říká Vlastimil Gereg z Resortu Na peciSpolečnost

Nechtěli jsme jít cestou masové turistiky, říká Vlastimil Gereg z Resortu Na peci

Na břehu Lipenské přehrady v Nové Peci vznikl nový volnočasový resort, který se veřejnosti otevřel 2. srpna. Rodinný projekt vznikal několik let a jeho cílem je nabídnout návštěvníkům klidné zázemí pro odpočinek, sport i poznávání šumavské přírody. O tom, jak se rodila myšlenka resortu, čím je Nová Pec výjimečná a co zde mohou hosté zažít, jsme hovořili s Vlastimilem Geregem, který stál u samotného zrodu projektu, řídil jeho realizaci a dovedl ho až do současné podoby.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook