Na Pálavě bojují se stavebním odpadem. Namísto odklízení ho inzerují na sociálních sítích

Správě chráněné krajinné oblasti Pálava se daří netradičním způsobem bojovat se stavebním odpadem, který občas někdo nelegálně uloží v přírodě. Po jeho inzerování na sociální síti si jej totiž odveze zase někdo, komu ještě poslouží. Novinářům to řekl vedoucí správy Jiří Kmet.

I na Pálavě se občas potýkají s tím, že někdo i do chráněné krajinné oblasti vyveze stavební odpad. Neodradí jej ani vysoké pokuty v případě přistižení, kdy za uložení stavebního odpadu v přírodě, tedy za poškozování životního prostředí, hrozí fyzické osobě sankce až 100 tisíc korun. „Naštěstí jsou lidé zodpovědní a neděje se to nijak intenzivně. Přesto se najdou tací, kteří místo toho, aby odpad zavezli do sběrného dvora, projedou benzín kamsi do přírody a vydají energii na vyhazování odpadu někam na mez,“ popsal Kmet.

Občas se ale podle správy v krajině najde i stavební odpad, který je možné dál použít. „Loni na podzim jsme našli kachličky, bylo toho asi na jeden vozík složený u polní cesty na Turold. Zkusili jsme je inzerovat jako pálavský stavební bazar, že je to použitelné a kdo chce, může si to zdarma odvézt. A do druhého dne kachličky beze zbytku zmizely,“ uvedl Kmet.

Nově do pálavského stavebního bazaru přibyla vyhozená zámková dlažba složená u polní cesty poblíž obory Klentnice. Šlo o několik desítek kusů. „I tuto dlažbu jsme inzerovali a už tam není,“ uvedl Kmet. Pokud by se to takto vyřešit nepodařilo, peníze a energii na odklizení odpadu by musel vynaložit vlastník pozemku.

Kmet uvedl, že je možné, že se původce odpadu chytil za nos a odklidil jej sám. Ale třeba se někomu hodil a odvezl jej k dalšímu použití. Tedy jej zpracoval skutečně ekologicky.

CHKO Pálava má rozlohu zhruba 83 kilometrů čtverečních, vyhlášena byla v roce 1976. Ceněné jsou v ní především biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí a lesostepí, také teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů.