V NP Podyjí přijdou na svět hříbata divokých koní. Stane se tak po několika letech
V Národním parku Podyjí po několika letech čekají přírůstky u divokých koní, kteří zatím ve dvou lokalitách pomáhají se spásáním. Očekává se narození zřejmě sedmi hříbat, řekl koordinátor pastvy ze Správy Národního parku Podyjí Robert Stejskal. Zatím poslední mláďata divokých koní se v Podyjí narodila v roce 2020. Dvě lokality v národním parku začali divocí koně z anglického Exmooru spásat v roce 2018, chrání je před zarůstáním.
Hříbata se v Podyjí narodila hned rok poté, kdy do Podyjí koně z Anglie dorazili. Následně ještě rok poté. Ochranáři pak koně rozdělili do stád podle pohlaví, aby jich nebylo příliš. „Vznikají ale nové lokality, a to i mimo Podyjí, tak aby se postupně doplňovaly a stáda se promíchávala, rozhodli jsme se pro další hříbata," uvedl Stejskal.
V Podyjí jsou dvě stáda, jedno spásá Mašovickou střelnici, druhé Havranickou pastvinu, kterou tvoří stepní trávníky, vřesoviště a křovinaté biotopy. Celkem jde o 15 koní. Na jaře přibude další lokalita, a to opět u Havraníků. Bude mít kolem 100 hektarů. Část koní se na ni zřejmě přesune z jiné pastviny.
„Lokalita se ale od těch dvou předchozích podstatně liší. Především je podstatně větší. Jde také převážně o lesní terén, kde jsou ale paseky, světliny, které jsou dnes udušené starou trávou. Dříve to bývala pastvina, která ale zarostla lesem nebo byla zalesňována. Takže my navážeme na něco, co tam fungovalo někdy před 100 lety," řekl už dříve Stejskal. Doplnil, že cílem není lokalitu znovu odlesnit, ale nechat zvířata dělat jejich práci.
Ve dvou lokalitách v Podyjí se divocí koně z anglického Exmooru začali zabydlovat v roce 2018. Přirozeně udržují zhruba 60 hektarů pastvin, chrání je před zarůstáním. Jejich úkolem je spásat vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Koně okusují také ostružiny nebo náletové keře, kterými by jinak místa zarostla.
Národní park Podyjí, jenž spolu s Lednicko-valtickým areálem patří k nejnavštěvovanějším místům Jihomoravského kraje, je oblíbený pro možnosti pěší a cyklistické turistiky. V roce 2000 ho ocenila Rada Evropy Evropským diplomem za příkladnou péči o přírodní dědictví.
