Brňané pozorovali přelety ptactva nad metropolí. Zimní nocoviště opeřenců ohrožuje plánovaná lanovka

Exkurze pořádané jihomoravskými ornitology, jež nesla přídomek Černá křídla nad Brnem, se zúčastnilo několik desítek lidí, od malých školáků až po seniory. Opatřeni dalekohledy se všichni sešli před vrátnicí MUNI na bohunickém kampuse, aby se společně s předsedou Jihomoravské pobočky ČSO Janem Sychrou a ornitologem Kryštofem Horákem podívali na poslední velké zimní nocoviště havranů a kavek na jižní Moravě. Právě toto nocoviště se nachází přímo v plánované trase lanovky, a je tudíž vystaveno obrovskému riziku. 

„Společné nocování velkých hejn je z širšího okolí Brna známé více než sto let,“ upozornil Sychra. „Máme vážné obavy, že kácení lesa kvůli stavbě lanovky, její následný intenzivní provoz a překážky v podobě drátů, by byl konec pro toto významné nocoviště,“ doplnil. 

Přestože celkové stavy krkavcovitého ptactva hnízdícího v tomto místě jsou odhadovány na patnáct tisíc, v předvečer exkurze jich ornitologové zaznamenali kolem šesti tisíců. Navzdory teplému počasí ptáci své zimní nocoviště dosud zcela neopustili, přestože se jejich počty každým dnem snižují. V okolí bohunického univerzitního areálu se zpravidla zdržují do půlky ledna.  

Krkavcovití jsou nečekaně inteligentní, v zajetí se dožívají až desítek let

„Krkavcovití často bývají symbolem zla a smrti, nesou si proto určité stigma. Na druhou stranu, člověk obecně nemá rád tvory, kteří jsou skoro stejně chytří jako on, nebo umí zabíjet stejně jako on,“ uvedl Sychra své publikum do přírodovědné problematiky. „Tito ptáci společně s papoušky patří mezi nejinteligentnější ptactvo, jsou velmi sociální a mají různé tradice. Jednou z těchto tradic jsou právě hnízdiště a zimní nocoviště. Pokud se jim dané místo osvědčí, opakovaně se na něj vrací," uvedl Sychra.

Sychra dále popsal kulturní procesy, jimiž se především havraní komunity řídí. Jeden z hejna může najít novou cestu či způsob jak si zajistit potravu, nebo třeba nový nástroj, o který se podělí s ostatními, a společně jej pak používají. „Některé druhy vran žijící ve městech se naučily rozbíjet ořechy velmi kreativní cestou. Místo toho, aby pevnými skořápkami náhodně třískaly o zem a doufaly, že se k chutnému jadérku nějak dostanou, začaly je házet pod kola jedoucích aut," vysvětlil ornitolog.

Tento způsob opatřování potravy byl ovšem pro opeřence příliš riskantní. Ptáci se proto naučili házet skořepiny na přechod. Vypozorovali, že projíždějící auta se dříve či později zastaví na červenou, a oni tak mohou dobroty bezpečně sesbírat.

Lanovka ohrozí krkavce, vrány, havrany i kavky

Krkavcovití patří mezi největší české pěvce, přestože jejich hlasy nejsou pro lidské ucho příliš harmonické. V okolí bohunického kampusu a brněnské Riviéry se vzácně vyskytuje i krkavec velký, jenž svým vzrůstem předčí i káně. Hnízdí například na Holedné a v Černovicích, lidským sídlištím se však prozatím vyhýbá. „Krkavci jsou mistři v napodobování zvuků, zvládají konvici i pípání mobilu," doplnil Horák. Ohrožení ptáci zvládnou i jednoduchá slova. 

Účastníci exkurze mohli spatřit přelety vran černých i šedých. Pro Brno je typická právě vrána šedá, jež běžně hnízdí i v centru města, například v parku Lužánky. Nejčastěji pozorovaným ptákem byl nicméně o maličko menší havran polní. Ještě menší je kavka obecná, která se velmi ráda schovává v zateplení budov, kam se přemístila z dutin stromů a historických zámků. „Kavky si nechtějí nechat říct. Snažíme se jim místo děr nabídnout dřevěné budky, ale ony si stejně vždycky vyrýpou původní díru a uvelebí se tam," zavtipkoval Sychra.

Petici lze podepsat od poloviny února

Petici proti stavbě velkokapacitní lanovky připravovala jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické od poloviny ledna, kdy o tomto záměru informovala v tiskové zprávě. Petice samotná byla zájemcům k podepsání zpřístupněna v pondělí 19. února. Petiční arch lze vyplnit online, nebo si jej vytisknout a odeslat či osobně odevzdat. Lidé mohou rovněž navštívit jedno z několika petičních stanovišť po Brně.