Vědci z Brna vymýšlejí zdravou potravinu, která nakrmí lidi i prasata
Vyvinout funkční potravinu, která farmářům ukáže nový směr hospodaření, se rozhodli brněnští vědci z Mendelovy univerzity (MENDELU). Do projektu se pustili společně s firmou z Břeclavska. Odpad z produkce nové potraviny chtějí přeměnit na půdní substrát a část krmiva pro prasata nebo drůbež.
Otestovat v praxi uzavřený cyklus hospodaření se rozhodli vědci společně s firmou Pro-bio, která je jedním z největších výrobců tuzemských biopotravin působí ve Velkých Hostěrádkách. Ekologicky hospodaří na více než 350 hektarech půdy. „Rádi bychom napomohli změnit myšlení lidí. Chceme farmářům nabídnout jednoduchý a finančně dostupný model hospodaření, kterým by se mohli inspirovat,“ řekla o projektu jeho vedoucí Sylvie Skaličková z Ústavu výživy zvířat a pícninářství AF MENDELU.
Spolupráci s firmou si vědci naplánovali na pět let, během kterých vyvinou novou funkční potravinu. Taková potravina je vyrobená z přirozeně se vyskytujících složek a má příznivý účinek na zdraví konzumentů. Jakou formu bude mít, experti zatím přesně nevědí. Uvažují o pečivu, kaši i granole. Vyzkoušejí cereálie i luštěniny a pracovat chtějí s bio špaldou, pohankou, žitem, hrachem či čočkou.
Nutriční obohacení výsledného produktu pak zajistí proces fermentace. „Je to pro nás stěžejní část výroby, kdy jsme schopní z běžné suroviny – například zmíněné špaldy nebo hrachu – která má určité chemické složení, vytvořit za pomoci mikroorganismů surovinu, která bude mít například větší zastoupení proteinů nebo minerálních látek. Tyto živiny přitom budou díky fermentaci pro tělo lépe vstřebatelné,“ vysvětlila Skaličková.
Odpad poputuje do půdy i ke zvířatům
Při mlýnském zpracování surovin se běžně dostává do odpadu až třetina z celkového množství suroviny. Právě to chtějí odborníci z MENDELU změnit. Oodpad z produkce cereálií a luštěnin přetvoří v krmivo pro hospodářská zvířata. Suroviny, které nejsou vhodné do krmiva, zase pomohou vrátit zpět do půdy jako zdroj živin.
V případě krmiva pro prasata nebo drůbež je hlavním cílem to, jak zajistit, aby byly živiny z odpadu pro zvířata dobře stravitelné. „Mlýnský odpad se v současnosti zvířatům krmí, není to tak, že by se vyhazoval. Problém ale je, že je z většiny tvořen vlákninou, která je při průchodu trávicím traktem v závislosti na obsahu jednotlivých složek trávena jen omezeně,“ řekla vědkyně.
