Obchody mají vlastní značky a my kvůli tomu čelíme diskriminaci, naříkají agrárníci do Brna

Podle agrárníků se v obchodech uměle navyšují cenu tradičních výrobků, které jsou totožné s privátními značkami. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Tomáš Prouza v reakci řekl, že k ničemu takovému nedochází a podíl privátních značek na pultech obchodů je zhruba 25 procent.

Agrární komora uvedla, že jde o privátní značky obchodních řetězců jako je Jarmark, která patří společnosti Kaufland. Dále uvedla jako příklad značku Pilos, která se prodává v řetězci Lidl nebo Clever patřící řetězci Billa. Podle komory řetězce umisťují tyto výrobky vedle výrobků od tradičních dodavatelů, které mají stejné složení i hmotnost jako privátní značky. Prodejci je ale znevýhodňují vyšší cenou, což vede ke snižování poptávky po tradičních výrobcích, tvrdí komora.

Podle ní si obchodníci od svých dodavatelů objednávají výrobky pro své privátní značky, u kterých si určují podobu obalu a tlačí na nejnižší nákupní cenu. Zároveň si dodávkami pro své značky podmiňují odběr tradičních výrobků dodavatelů, uvedla komora.

Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal řekl, že má informace od členů o tom, že obchodníci postupně snižují objednávky jejich výrobků ve prospěch privátních značek, které si nechávají dodávat za co nejnižší cenu. „Každá nová smlouva znamená další slevu, a tedy vyšší marži pro obchod, nikoliv nižší cenu pro zákazníka. Pokud dodavatel na jejich jednostranně nadiktované a neférové podmínky nepřistoupí, jednoduše jej vymění za jinou firmu, která je ochotna tyto podmínky přijmout," doplnil.

Řetězce si mohou najít pro své privátní značky i dodavatele ze zahraničí a výrobek bude stále vypadat jako domácí produkce, uvedl Doležal. Dodal, že obchody nemají totiž povinnost uvádět název konkrétního výrobce, který je tak pro běžného spotřebitele jen obtížně zjistitelný. Komora již dříve upozorňovala na to, že v ČR 11 největších řetězců ovládá 75 procent maloobchodního trhu a mají proto velkou vyjednávací sílu vůči dodavatelům.