Zemědělce v Česku láká pěstování rostlin pod solárními panely
Tuzemští zemědělci si slibují růžovější budoucnost svého oboru od agrivoltaiky. Systém, které pomáhá s výrobou elektřiny a ochranou plodin, jim má zajistit lepší ekonomickou situaci. Rozmach alternativní výroby energie a hospodářství ale brzdí vysoké ceny a problémy s legislativou.
Podle odborníků má být alternativní způsob výroby energie jedním ze stavebních kamenů komunitní energetiky. V současnosti se agrivoltaika využívá právě v zemědělství při pěstování plodin, pastvě dobytka a výroby elektřiny. „Jedním z cílů je zvýšení využitelnosti zemědělské půdy. Jde o kombinované využití plochy zejména pro zemědělskou výrobu a sekundární využití pro výrobu elektřiny pomocí fotovoltaiky,“ uvedl Ondřej Polák z Mendelovy univerzity.
Panely nejenže vyrábí energii, ale zároveň také vytváří stín pro plodiny pěstované pod nimi. Flóru chrání před krupobitím, prudkým deštěm a pozdními jarními mrazy, které jsou v posledních letech v Česku velkým problémem.
Podle Poláka je nyní cílem postavit největší agrivoltaický systém v Česku o rozloze tří hektarů. Plány ale komplikuje energetická krize související s válkou na Ukrajině, nedostatek panelů a zvýšené ceny. Nepomáhají ani trvající covidová opatření v Číně, která je momentálně největším světovým producentem solárních panelů.
Největší překážkou jsou však v současné době zákony. Fotovoltaika na zemědělských pozemcích musí splnit podmínky pro ochranu půdy. Ministerstvo životního prostředí proto pracuje na přípravě novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, konkrétně na odstranění platby za odvody, čímž se sníží náklady na investici. Zájemci by na projekt měli získat také dotace.
