Poslední průzkum společnosti Ipsos potvrzuje, že pro zálohování PET lahví a plechovek jsou tři čtvrtiny Čechů. Podle lednových čísel se oproti číslům z průzkumu v listopadu loňského roku snížil podíl přesvědčených odpůrců z desetiny na pouhých šest procent. V podpoře zálohování je pro Čechy podstatná také řada dalších faktorů.

Místo pro hlubinné úložiště pro jaderný odpad z Temelína a Dukovan Česko hledá už déle než dvacet let. Teprve letos však dojde k prvním konkrétním krokům. Správa úložišť radioaktivního jaderného odpadu požádá v první třetině roku o povolení průzkumných území ve čtyřech vybraných lokalitách.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chystá zákon o zálohách na PET lahve, plechovky nebo další produkty. Úřad to oznámil v tiskové zprávě. Podrobnosti zatím MŽP nezveřejnilo. Stále vede jednání s výrobci nápojů či odpadovými firmami. Čeká také na návrh nového unijního nařízení o obalech a obalových odpadech, který představí Evropská komise na konci listopadu. Zatím je zálohování pouze dobrovolné. Zavedení záloh na PET lahve i plechovky podporuje podle průzkumu agentury Ipsos většina Čechů.

Tuzemští zemědělci si slibují růžovější budoucnost svého oboru od agrivoltaiky. Systém, které pomáhá s výrobou elektřiny a ochranou plodin, jim má zajistit lepší ekonomickou situaci. Rozmach alternativní výroby energie a hospodářství ale brzdí vysoké ceny a problémy s legislativou.

Výroba a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček budou v Česku zakázány v souladu s předpisy Evropské unie. Schválil to Senát v zákoně o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí. Normu, pro niž hlasovalo 49 ze 69 přítomných senátorů, nyní dostane k posouzení prezident.

Ambice Česka ve snižování používání pesticidů se drží příliš u země, míní Evropská komise. Tuzemští velcí zemědělci trvají na tom, že pesticidy snížili dost. Problémem však je, že monitorování čistoty vodních zdrojů neukazuje zlepšení a celková čísla o množství použitých pesticidů se přesně nesledují.

Sloupsko-šosůvské jeskyně v Moravském krasu na Blanensku, které jsou turistům přístupné už téměř sto padesát let, se těší z nových informačních panelů. Rozšířený výklad i fotografie si lidé mají možnost prohlédnout po cestě z jeskyně Kůlna.

Ze židle zvedl příznivce Společnosti pro Moravu a Slezska na zahájení ankety o výběru národního ptáka. Idea prosazovaná například europoslancem Alexanderem Vondrou (ODS) ale narazila u moravistů, kteří si stěžují na ministerstvu životní prostředí a žádají, aby se žádné hlasování neuskutečnilo. Argumentují tím, že Česká republika už svého národního opeřence má, moravskou a slezskou orlici.

Jana Krutáková zná pohled na skládky a jejich byznys z vícero stran. Dlouhá léta řídila společnost Hantály, která se stará o odpadové hospodářství obcí na Břeclavsku, včetně skládky. Osm let byla také starostkou Moravské Nové Vsi. Model, kdy se obec může spolehnout na „vlastní“ odpadovou firmu je proto podle ní výhodnější na obě strany. Skládka nemusí jet na co největší zisky a obec má jistotu mimo jiné ve stabilních cenách. A jak vyplývá i z dat Eko-komu, obecní společnosti jsou schopny likvidovat odpad levněji než ty velké.

Po červnovém řádění tornáda, které se prohnalo Břeclavskem a Hodonínskem, zůstalo v postižených obcích více než 200 tisíc tun odpadu, který je třeba odklidit. Celkové škody, jež přírodní katastrofa napáchala, se mohou podle odhadů vyšplhat až na 15 miliard korun.