Dětské domovy? Kancelář ombudsmana volá po změně zákona a přípravě dětí na dospělost
Nejasně stanovená kritéria poskytování služeb a péče. Kanceláře veřejného ochránce práv chce změnit dvacet let platný zákon, který se týká ústavní péče o děti odebrané z rodin. Úpravy by podle zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové uvítali také ředitelé zařízení.
Dětské domovy i výchovné ústavy by mohla čekat změna. Na zařízení, jež poskytují zázemí odebraným dětem, se zaměřila kancelář ombusmana. Ze zjištění podle Šimůnkové vyplývá, že chybí rozumná koncepce, která by rozlišovala potřeby jednotlivých dětí a pracovala s nimi individuálně. Důsledkem jsou například situace, kdy se některé děti v zařízeních musejí přizpůsobovat přísnějšímu režimu, přestože pro ně není vhodný.
Nyní se v Česku v ústavní péči nachází 6 500 dětí. „To je stále velmi mnoho. Přestože bych je ráda viděla vyrůstat mimo ústavy, nejlépe v rodinném prostředí, akceptuji, že ústavní výchova má v současném systému péče o děti svou úlohu, a oceňuji práci všech, kteří se na starosti o děti v zařízeních podílejí,“ řekla zástupkyně ombudsmana s tím, že věří v postupné vytvoření co nejlepších podmínek.
Návštěvy zařízení podle Šimůnkové ukázaly, že změnu předpisů by uvítali také ředitelé a personál. Problémy kvůli současnému zákonu nastávají i při maličkostech, jako jsou vycházky. Děti na ně totiž mají podle zákona právo od svých sedmých narozenin. Ne všechna dítka jsou ale v daném věku vyzrálá a schopná pohybovat se mimo ústav bezpečně. „Pokud vedení domova takovému dítěti samostatné vycházky neumožní, v současné době tím porušuje zákon," uvedla mluvčí ombudmana Markéta Bočková.
Chybět mají také jasně stanovená kritéria poskytování služeb a standardy kvality péče. „Veřejný ochránce práv například už od roku 2011 upozorňuje, že zákon neobsahuje definici takzvané výchovně léčebné péče. Zařízení, která ji poskytují, se nyní třeba potýkají s nemožností zaměstnat zdravotnický personál,“ vysvětlila Šimůnková.
Děti v zařízeních by podle Kanceláře veřejného ochránce práv navíc měly mít nejen šanci trávit volný čas podle svého a zároveň dostat příležitost učit se povinnostem, které je připraví na dospělost. Šimůnková nyní plánuje posbírat podněty od vedení jednotlivých domovů a poté vyzvat ministerstvo školství, aby její doporučení využilo při práci na systémových změnách péče o ohrožené děti.
