Brno chystá kvůli válce na Ukrajině opravu podzemních krytů

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou mimo jiné vytahuje na povrch některá dlouho opomíjená témata. „Představte si nepříliš vzdálenou minulost, kdy cvičný poplach a všudypřítomná hrozba byly každodenní realitou. Atomový kryt 10-Z naštěstí nikdy nemusel být použit,“ píše se na webu Brněnského podzemí. A čím více se dnešní doba podobá vzdálené minulosti, tím více se mluví o obnovení jeho dřívější funkce. Radní se místo společně s druhým brněnským krytem Denis nyní chystají opravit, aby lidem mohly prostory v případě nouze skutečně posloužit.

„Je nutné provedení servisu vzduchotěsnosti a vzduchotechniky, z jehož výsledku však můžou vyvstat i další, finančně daleko náročnější opravy. Ty by se řešily případně v následných krocích a nelze je nyní předjímat,“ sdělila primátorka Markéta Vaňková (ODS). Denis navíc potřebuje spravit rozvod vody a elektřiny, zdravotně-technické instalace a také vstupní mříže. Druhý podzemní bunkr zase nemá v dobrém stavu záložní zdroj.

Problém je u obou podzemních úkrytů také s dieselagregáty, které jsou staré, a není tak možné počítat s jejich dlouhodobým provozem v plné zátěži. Město na všechny opravy zatím počítá s náklady 445 tisíc korun. Pokud by se ale rozhodlo pro výměnu dieselagregátů, zaplatí další milion.

Kryt pro vyvolené

Bunkr 10-Z po Špilberkem vznikl za 2. světové války původně jako protiletecký úkryt před americkým a sovětským bombardováním. Atomový kryt byl dobudován v roce 1959, jeho kapacita měla po dobu tří dnů pojmout až pět set osob důležitých pro řízení města a kraje. V roce 2016 byl kryt, nacházející se přímo v centru města, zpřístupněn veřejnosti jako vzácná technická památka.

Ačkoliv byl do roku 2024 dán do užívání kulturní organizaci, město se ho kvůli vypuknutí konfliktu rozhodlo TICu odejmout a mít ho připravený k dispozici pro brněnské obyvatele. „Vzhledem k tomu, že je tento kryt provozován, je i lépe zařízen k případnému použití,“ uvedl náměstek primátorky Jiří Oliva (ČSSD).

Druhý kryt vypadá jako labyrint devíti sed metrů chodeb vyražených ve skále pod Petrovem s několika vstupy a množstvím nouzových východů. Pojme zhruba dva a půl tisíce osob a je soběstačný, co se týče vody, elektřiny a dýchatelné směsi. Pokud jsou v něm uložené zásoby, tak i stravy. „Klíče od krytů jsou nyní k dispozici čtyřiadvacet hodin denně na vrátnici magistrátu, aby je kdykoliv bylo možné otevřít do několika minut,“ doplnil na závěr Oliva.

Drbna nedávno informovala o zvýšeném zájmu o podzemní kryty, který v poslední době v souvislosti s válkou na Ukrajině hlásí soukromá společnost z Litovle.