Neschopenek na jihu Moravy loni přibylo o čtvrtinu, lidé stonali kratší dobu
Lidé na jihu Moravy byli loni častěji nemocní, jejich pracovní neschopnost ale v průměru trvala kratší dobu. Podle údajů zveřejněných dnes brněnským pracovištěm Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni lékaři v kraji vystavili celkem 246.500 neschopenek, meziročně o 25 procent více. Důvodem je pandemie covidu-19.
Počet vystavených neschopenek v kraji se meziročně zvýšil o 49.300. Nárůst případů pracovní neschopnosti zaznamenaly všechny kraje v Česku, největší byl ve Zlínském kraji, kde se počet neschopenek zvýšil o 41,7 procenta, naopak neméně přibylo případů pracovní neschopnosti v Karlovarském kraji s nárůstem o 11,3 procenta.
V loňském roce bylo denně na jihu Moravy v průměru v pracovní neschopnosti 27.596 lidí, což je o 4194 více než v roce 2019. Naprostou většinu neschopenek lékaři vystavovali kvůli nemoci, ty představovaly 91,7 procenta neschopenek, ostatní pracovní neschopnosti byly kvůli úrazu.
Ačkoliv počet lidí v pracovní neschopnosti se v loňském roce zvýšil, snížila se průměrná doba trvání nemoci. Meziročně v kraji klesla o 2,3 dne na 41 dní. "Průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti v Jihomoravském kraji byla v mezikrajském srovnání třetí nejdelší," uvedla Milada Jonášová z krajské pobočky ČSÚ v Brně.
Nejkratší dobu loni stonali v průměru lidé v Královéhradeckém kraji, a to 36,8 dne, nejdelší dobu pak lidé ve Zlínském kraji, a to 43,5 dne. Průměrná délka pracovní neschopnosti se lišila i v jednotlivých částech kraje, pohybovala se od 37,1 v Brně až po 50,6 dne na Břeclavsku.
Na 100 pojištěnců v kraji připadalo loni 48,57 nově hlášených případů pracovní neschopnosti, o rok dříve to bylo 38,87 případů, tedy o čtvrtinu méně. Tato hodnota rostla meziročně ve všech krajích Česka, nejvíce opět ve Zlínském kraji, o více než 43 procent, nejméně naopak v Praze - o 15,8 procenta.
