Na ještěrky v době páření mají chuť klíšťata, zjistili vědci
Ještěrky obecné v době rozmnožování více napadají klíšťata. S tímto novým unikátním poznatkem přišli vědci z Akademie věd ČR (AV ČR), kteří zkoumali chování plazů v Hustopečích na Břeclavsku a blízkém okolí. Odborníci jev vysvětlují tím, že ještěrky se při množení více pohybují, což láká savé tvory.
Výzkum vědců, na kterém spolupracovali i s odborníky z brněnské Masarykovy univerzity a Ústavu živočišné fyziologie AV ČR, se odehrával na Břeclavsku, kde má vzhledem k příznivém a slunečnému počasí domov početná skupina ještěrek. Cílem bádání bylo zjistit, jak se plazi chovají při rozmnožování. Experti se zaměřili například na to, jak si tvorové v době páření hledají partnera, shánějí potravu či chrání vejce. Mimo jiné odborníci zjistili i nový poznatek – o produktivní ještěrky mají ve zvýšené míře zájem klíšťata, čímž se dostávají do většího nebezpečí.
„Pohlavní rozmnožování je riziková záležitost, protože zvířata se vystavují možným zraněním, přenosu infekce nebo riziku predace. Naše výsledky ale ukazují, že cenou za pohlavní rozmnožování není jenom možný přenos infekce od sexuálního partnera nebo konkurenta, ale i riziko, že posbíráme parazity z prostředí. Více parazitů zase může vést k oslabení jedince, a vyššímu riziku, že se stane kořistí predátora,“ uvedla Natália Martínková z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Podle Martínkové se obvykle badatelé zaměřují buď na aktivitu klíšťat, nebo jen ještěrek. Vědci ale tentokrát oba přístupy spojili. „Zohlednili jsme to, že klíště se na ještěrku přisaje, když je aktivní jak klíště, tak ještěrka,“ popsala výzkumnice. Jejich studii zveřejnil také vědecký časopis o obratlovcích, který Ústav biologie obratlovců AV ČR vydává.
Snadná kořist pro predátory
Více přisátých klíšťat může oslabit ještěrky natolik, že se stanou snadnou kořistí čápů, hadů nebo koček. Krev sající paraziti ale nejsou jediným problémem, se kterým se hbití plazi potýkají. Intenzivní zemědělství nebo postupné zarůstání jejích stanovišť vede k silnému zmenšení populace ještěrek, které jsou v Česku chráněné.
Ještěrka obecná žije na českých loukách, stráních a na okrajích lesů. Její mláďata se líhnou z vajec a dospělými se stanou po dvou letech. Právě dosažením dospělosti se její život mění. Samci musí hlídat své území, které může mít více než 200 metrů čtverečních a samice se výhradně starají o vajíčka.
