Ještěrky obecné v době rozmnožování více napadají klíšťata. S tímto novým unikátním poznatkem přišli vědci z Akademie věd ČR (AV ČR), kteří zkoumali chování plazů v Hustopečích na Břeclavsku a blízkém okolí. Odborníci jev vysvětlují tím, že ještěrky se při množení více pohybují, což láká savé tvory.

Do české přírody se po sto letech vrací kočka divoká, do středu republiky se stěhuje z německého pohraničí a z Karpat. Výskyt příbuzné rysa ostrovida potvrdili vědci z Mendelovy univerzity díky záznamům z fotopastí i nálezům mrtvých jedinců. Kvůli lovu, který trval až do poloviny 18. století, tento druh téměř vyhynul, v osmdesátých a devadesátých letech pak zoologové populaci koček divokých podpořili vypouštěním zvířat do přírody. Teď se po stopách malé šelmy vydává i široká veřejnost.

Na půdě Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity dnes vrcholí třídenní konference Meeting Mouse. Do Brna se sjely a od neděle 23. června rokovaly vědecké skupiny zabývající se výzkumem divokých i laboratorních myší. Konferenci pořádal Ústav živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR ve spolupráci s Ústavem biologie obratlovců a Masarykovou univerzitou.

Mladý rys Kryštof, který se už téměř dva roky pohybuje v Moravském krasu, se na zdejší životní podmínky dokonale adaptoval. Nedělá mu problém ani přechod místních komunikací nebo intenzivní turistický ruch. Vyplývá to z předběžných výsledků telemetrického sledování rysa. Data mají odborníci z Mendelovy univerzity v Brně z obojku, který šelmě nasadili ve spolupráci s Ústavem biologie obratlovců AV ČR loni v červnu.