V Brně pokřtili knihu o historii i potenciálu Káznice. Budoucnost místa je ale nejasná
V prostorách bývalé Káznice na Cejlu probíhá od 23. do 27. září Faktor K. Festival performativního umění nabízí návštěvníkům divadelní vystoupení a performance, ale také prohlídky historické budovy, kaple a vězeňských cel. Součástí programu byl křest knihy Káznice žije!, která přibližuje uměleckou historii a potenciál celého objektu. Co bude s Káznicí v budoucnu však není jisté.
V brněnské Káznici se koná 7. ročník festivalu performativního umění a site specific tvorby Faktor K. Poukazuje na to, že i v chátrající budově s tak výraznou minulostí je možné dát prostor kreativitě a nechat místo dále žít. Festival zve veřejnost na pohybové performance, činohru, koncerty, výstavy a diskuze. „Předešlé ročníky prokázaly, že v surovém prostředí Káznice přináší intenzivní divácký zážitek často neverbální inscenace s výraznou audiovizuální složkou,“ vysvětlila dramaturgyně festivalu Zdeňka Kučerová.
V rámci programu se uskutečnil také křest knihy Káznice žije!, jejíž název kopíruje projekt, který pomohl přeměnit Káznici v místo přívětivé pro místní komunitu i umělce. Struktura knihy se shoduje s dramaturgickým konceptem stejného názvu a sleduje pět linek: Káznice pamatuje, Káznice se proměňuje, Káznice spojuje, Káznice inspiruje a Káznice přesahuje. Čtenářům tak představí historii objektu, ale zaměří se především na jeho komunitu a posun v posledních deseti letech. Autorem knihy je Pavel Strašák, zakladatel Faktoru K.
Na knize se podíleli lidé, kteří jsou s Káznicí dlouhodobě spojení, například kněz Jan Hanák, který ve vězeňské kapli od roku 2019 každý měsíc slouží mše. „Já jsem hlavně hrozně rád, že Káznice funguje, navzdory různým okolnostem. Takže kéž Káznice žije!“ okomentoval křest Hanák.
Káznici nechal v roce 1772 postavit hrabě von Kaunitz jako Moravsko-slezskou trestnici. Jako věznice fungovala téměř od svého postavení až do roku 1956, kdy již díky nové věznici v Bohunicích nebyla potřeba a došlo k jejímu uzavření. Původně sestávala ze čtyř traktů a dvou dvorů, později se přistavěla soudní budova a úřednické byty, kudy se dnes do objektu vchází. Uprostřed areálu se nachází historická kaple Nanebevzetí Panny Marie, oltář ale v 50. letech nahradila malba Rudoarmějců s tankem a sloužila jako převýchovna.Za druhé světové války v Káznici působilo ženské oddělení gestapa a na dvoře se vykonávaly popravy. To pokračovalo i po válce a za komunistického režimu. Po roce 1948 tam byl vězněn Jan Zahradníček a další básníci a literáti. Poslední trest smrti zde byl vykonán v roce 1952. Od jejího uzavření byla opuštěná, až v roce 2010 se začalo řešit její zpřístupnění a od té doby funguje v provizorním režimu. Historickou část až do minulého roku spravovalo Turistické informační centrum, které ji následně předalo spolku Tripitaka, který má ve správě původní část úřednických bytů.
I přes příznivý vývoj Káznice v posledních letech zatím není jasné, co se s ní bude dít dál. Jediným oficiálním plánem města Brna, majitele prostor, je vybudovat z objektu Kreativní centrum Brno. Architektonický projekt zpracovalo studio KAVA a momentálně je v procesu stavebního řízení. Tento návrh počítá s demolicí bývalých úředníckých bytů, které jsou dnes místem, kde kromě jiného zkouší romský taneční soubor.
Měly by tak vzniknout další ateliéry, zkušebny, dílny, společenské místnosti a pietní místo. „Termín této zásadní proměny, zda k ní dojde v plánované podobě a vlastně i to, jestli k ní vůbec dojde, je stále nejisté,“ popisuje v knize Strašák. Veškeré aktivity umělců i komunity se tak pořádají v provizorních podmínkách a nejistotě.
