Brno lépe ochrání historické domy. Má zelenou k rozšíření památkové zóny
V Brně vznikne nová městská památková zóna, která doplní již památkově chráněné centrum. V památkové zóně se ochrana bude vztahovat na vilové čtvrti a činžovní domy z 19. a 20. století v širším centru. Brněnské historické centrum je od roku 1989 městskou památkovou rezervací, která je vyšším stupněm ochrany než památková zóna. Vznik brněnské památkové zóny schválilo ministerstvo kultury, sdělila Iva Awwadová z jeho tiskového oddělení.
Přesný rozsah nově chráněného území obsahuje dokument, který ministerstvo odeslalo brněnskému magistrátu. Zveřejní ho také příslušné městské části a ministerstvo. Nová Městská památková zóna Brno vytváří podle dokumentu pomyslný poloprstenec obklopující na západě, severu a východním směrem městské jádro založené ve středověku. Zóna představuje podle ministerstva urbanisticky mimořádně hodnotné území s výraznou architektonickou a uměleckou kvalitou.
Na konci loňského roku se v Česku nacházelo 256 městských památkových zón. Městských památkových rezervací, tedy oblastí s vyšší ochranou, je v ČR 39. K důležitým prvkům urbanismu nové památkové zóny v Brně podle ministerstva patří reprezentativní městské čtvrtí činžovních domů zejména z 19. století a meziválečné doby, jako jsou Veveří, Lužánky v Černých Polích a Husovice.
Významná je přítomnost koncepčně řešených zahradních vilových čtvrtí a někdejších předměstských letovisek zejména z 19. století a následujícího období meziválečného, jako jsou Masarykova čtvrť, Pisárky, Černá Pole nebo Žabovřesky, a také přítomnost bývalých dělnických a továrních předměstí s velkými nájemními domy a pozůstatky industriálních staveb s ojedinělými sídly a správními budovami, k nimž patří třeba Cejl v Zábrdovicích.
Urbanisticky specifickým územím je podle ministerstva areál brněnského Výstaviště v Pisárkách s hodnotnou architekturou meziválečného a poválečného období 20. století. Vedle převažující obytné zástavby je na celém území vysoký počet reprezentativních veřejných a správních budov. Významnou urbanistickou a kulturněhistorickou součástí širšího historického centra moravské metropole je i park Lužánky v Černých Polích a plochy dalších parků či lesoparků.
Prohlášením městské památkové zóny v Brně ministerstvo kultury částečně řeší problém takzvaných pozdně zapsaných památek, které kvůli změně legislativy v roce 1988 přišly o ochranu. V roce 1988 vstoupil v platnost nový zákon o památkové péči a zrušil se státní seznam kulturních památek. Jeho fond přešel do nového Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Dosavadní legislativa uznávala status památky nejen nemovitostem v seznamu, ale také budovám, na něž se jako na kulturní památky pohlíželo. Památkáři měli v té souvislosti všechny tyto objekty evidovat a dodatečně zapsat na seznam. V roce 2015 ale ministerstvo kultury rozhodlo všechny pozdně zapsané památky ze seznamu vyřadit. Téměř polovina budov je v Brně, které se kvůli tomu i neúspěšně soudilo.
„Celkem 1830 takzvaných pozdních zápisů se týká většiny krajů, výjimkou jsou Středočeský kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký a Pardubický kraj, kde nebyly žádné pozdní zápisy. Nejvíc pozdních zápisů musí ministerstvo kultury řešit v Jihomoravském kraji, kde jich původně bylo okolo 1200, v Jihočeském kraji, asi 400, a v Moravskoslezském kraji, přibližně 100," uvedla Awwadová. Současná praxe, která objekty mezi památky vrací, není podle ministerstva správní akt zápisu, ale správní řízení s účastníky zakončené rozhodnutím.
„Ministerstvo kultury nevede seznam rozhodnutí o prohlášení za kulturní památky u pozdních zápisů. Doposud se podařilo opětovně prohlásit za kulturní památky několik desítek pozdních zápisů," dodala.
