V Brně šéfuje kavárně robot, který umí kávu jako v Itálii
Novou atrakci nabízí lidem kavárna v brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu. Zákazníci si v podniku objednají kávu bez čekání na personál. Pouze zmáčknou tlačítko na světelné obrazovce, zaplatí a o zbytek se postará robotická ruka, která připraví znamenité espreso nebo cappuccino s perfektně našlehanou pěnou.
Robotická mašina je součástí nově vybudované kavárny Café Robot, která vznikla v přízemí muzejní budovy. Právě ruka robota je hlavním lákadlem podniku. Funguje na jednoduchém principu. Zákazník přistoupí k dotykové obrazovce, kde si navolí požadovaný nápoj a zaplatí. Poté už se o něj stará technologický pomocník, jenž má v malíku přípravu čaje, limonád a hlavně kávy, kterou podává na stříbrném tácku se sušenkou i cukříkem. Navíc umí i další vychytávky.
„Robot pracuje jako barista, současně je exponátem i zaměstnancem galerie, který dokáže vykreslit vaši fotografii do pěny cappuccina či čokolády,“ sdělila Drbně Andrea Vojtěchovská z Moravské Galerie, pod níž budova Uměleckoprůmyslového muzea spadá.
Kavárna vznikla v prostorách veřejné instituce, která je druhým největším muzeem umění v České republice, po nákladné a rozsáhlé rekonstrukci. S tou začali dělníci v roce 2019. Po dvou letech pracích, které vyšly na více než sto milionů korun, se letos na podzim objekt v Husově ulici znovu otevřel veřejnosti i s novou expozicí. Právě kavárenský podnik i s robotickou rukou je jednou z novinek, kterou lidem oprava přinesla. „Zájem návštěvníků je opravdu velký. Poutá to pozornost,“ uvedla Vojtěchovské k novince, jejíž cenu galerie nezveřejnila.
Moravská galerie spravuje ve městě kromě průmyslového muzea ještě další tři objekty – Pražákův palác, Jurkovičovu vilu a Místodržitelský palác na Moravském náměstí. K tradičně nejnavštěvovanějším patří právě budova v Husově ulici, jež vznikla po vzoru vídeňského Muzea pro umění a průmysl v roce 1873. Například v roce 2018 byla největším tahákem výstava Paneland, která pojednávala o historii a fenoménu československých sídlišť. Cestu si na ni našlo více než 30 tisíc lidí a vedení galerie doufá, že podobný zájem bude i o nové expozice.
„Prostor muzea, který byl dlouhou dobu vším možným, jen ne moc uměleckoprůmyslovým muzeem v pravém slova smyslu, se rekonstrukcí stává referenčním místem českého designu a módy,“ dodal ředitel MG Jan Press.
