Jihomoravští kriminalisté dopadli dvojici cizinců, která měla rozesílat podvodné SMS s phishingovými odkazy desetitisícům lidí napříč Českem. Útočníci z obětí vylákali digitální identitu, sjednávali na ně úvěry a vybírali účty. Škoda už přesáhla dva miliony korun a může vyšplhat až k deseti milionům.
Jihomoravští kriminalisté v lednu dopadli dvojici, která měla podle vyšetřovatelů od loňska rozesílat podvodné SMS zprávy s phishingovými odkazy. Pomocí speciálního zařízení se vydávali za důvěryhodné instituce a z lidí tak lákali citlivé údaje. Jakmile získali přístup k jejich digitální identitě, neváhali ji zneužít. Na nic netušící oběti si například sjednávali úvěry.
Podvodníci rozeslali desetitisícům lidí SMS zprávy s odkazy na falešné přihlašovací stránky pojišťoven, bank či datových schránek. Využívali k tomu speciální zařízení se stovkami SIM karet napojené na počítač. Většina oslovených sice nereagovala, policisté zatím evidují 24 poškozených. Očekávají ale, že počet poškozených ještě poroste.
„Útočníci zakládali na jména poškozených bankovní účty, účty u sázkových kanceláří nebo požádali o úvěr. Nezřídka se poškození o odcizení své identity dozvěděli až ve chvíli, kdy chtěla banka první splátku nebo když jim zaslala karty k novým účtům. Těsně před prozrazením pachatelé účet navíc vybílili,“ uvedl Stanislav Kovárník z odboru analytiky a kybernetické kriminality.
Policisté zatím zdokumentovali více než 180 neoprávněných transakcí. Pachatelé si při výběrech hotovosti přišli asi na 1,5 milionu korun, dalších zhruba 760 tisíc získali z úvěrů sjednaných na jména obětí. Kriminalisté navíc prověřují desítky dalších případů a odhadují, že celková škoda může vyšplhat minimálně na deset milionů korun.
Ukázka podvodných SMS.Dvojice podezřelých, která podle policie působila z Prahy, je nyní stíhaná vazebně. Jednomu z mužů hrozí až deset let vězení, druhý si může odpykat až osmiletý trest. Policisté uvedli, že jde o cizince. Zároveň ale zdůraznili, že se nejedná o Ukrajince.
Podvedení lidé pocházejí ze všech koutů Česka a jedná se o různé věkové skupiny. „Na odkazy by lidé vůbec neměli reagovat, protože instituce takto nekomunikují. Nedůvěryhodná také mnohdy bývá koncovka odkazu. Pokud si nejsou jistí, měli by zavolat na konkrétní informační linku a na sms zprávu se zeptat. Pokud už naletí, je potřeba co nejdříve údaje zablokovat,“ doplnil Kovárník.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám