Mladý psychopat si za vraždu odsedí 19 let ve vězení

Spícího čtyřiašedesátiletého muže brutálně a zákeřně ubil kladivem a ubodal, pak jej okradl o důchod. Od výjimečného trestu mladíka zachránilo jen úplné doznání a formální projev lítosti.

Soudkyně Jaroslava Bartošová zahrnula Bílkovi do verdiktu i trest za dvě loupežná přepadení v Moravských Bránicích a Uherském Hradišti, kterých se muž dopustil jen pár týdnů po lednové vraždě. Bílek při procesu odmítl vypovídat, soudkyně proto jeho doznání četla.

Nezaměstnaný povaleč a zlodějíček Bílek si vraždu bytného a příležitostného milence Karla Koblicha naplánoval dopředu. Čekal, až si senior vyzvedne důchod. Vyšetřovatelům přiznal, že jej zavraždil kvůli penězům, ale i proto, že mu nedovolil mít v podnájmu přítelkyni.

„Jsem bisexuální, spal jsem s ní a občas i s bytným. Když mi Kája přítelkyni zakázal a ona se musela odstěhovat, naše vztahy ochladly a já se rozhodl ho zabít. Hlavním motivem ale byly peníze,“ uvedl Bílek.

Vrah oběť v noci 18. ledna ve spánku udeřil kladivem do hlavy. „Protože chrčel, šel jsem do svého pokoje, vzal nůž a třikrát jej bodl do krku a třikrát do srdce. Pak jsem ho odnesl do sklepa, pokoj uklidil a odjel do Luhačovic ke známým,“ řekl v přípravném řízení Michal Bílek.

Státní zástupkyně Ludmila Doležalová upozornila, že mladý muž parazitoval na životě svého bytného a zneužíval jeho dobrotivosti. „Vzal život člověkovi, který ho u sebe nechal zdarma bydlet i poté, když zjistil, že jej okrádá,“ řekla.

Poukázala zároveň na zákeřnost a ziskuchtivost vraha. Ten si smrt Koblicha naplánoval do nejmenších detailů - počkal dokonce několik dní po termínu výplat důchodů, aby měl jistotu, že jeho bytný bude mít peníze. Nařídil si zároveň budík na čtyři hodiny ráno, aby mohl zaútočit v době, kdy jeho oběť tvrdě spala.

Psychologické a psychiatrické posudky označily Bílka za člověka s takřka nevyléčitelnou smíšenou poruchou osobnosti, psychopatií. Lékaři shodně konstatovali, že polepšení vraha je téměř nemožné. „Musel by sám moc chtít a terapie by u něj trvala mnoho let,“ napsali psychiatři.

Bývalá snoubenka označila vraha za tichého a poněkud složitého člověka, silně věřícího. „Chodili jsme spolu do kostela, Michal ale potom začal hodně pít. To se mi nelíbilo a rozešli jsme se,“ uvedla. Bílkovi známí kromě toho tvrdili, že mladík v životě zřejmě neunesl fakt, že je adoptovaný a že „vlastně nikam nepatří“.

Vrahovi hrozilo až dvacetileté vězení nebo výjimečný trest. Od něj jej zachránilo pouze doznání. Na Bílka přitom přišli kriminalisté víceméně náhodou. S vraždou v Dolních Kounicích jej ani po nálezu těla mrtvého Koblicha původně nespojovali. Bílek ale udělal chybu, když si nechal nůž, kterým důchodce ubodal.

Při forenzním zkoumání věcí, které měl u sebe při přepadení hračkárny v Uherském Hradišti, pak kriminalisté narazili na stopy DNA, kterou sesbírali jejich kolegové při vyšetřování kounické vraždy. Muž se pak kriminalistům k vraždě bytného přiznal.

Rozsudek není ještě pravomocný. Státní zástupkyně s verdiktem souhlasila, obhájce Bílka si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.

Napsala Lenka Horáková, Mediafax