Většina z nás už dávno nespoléhá, že se o nás stát v důchodu plně postará. Odkládáme si pár stovek na penzi a bereme to jako normální dospělou věc. A pak stojíme u benzínky, koukáme na cenovku a čekáme, že by nás měl stát ochránit. Proč vlastně?

Odborový předák Josef Středula v rozhovoru pro Radiožurnál uvedl, že český zaměstnanec odpracuje o devět let více než německý, a označil odchod do důchodu v 67 letech za nepřijatelný. Odbory dál trvají na návratu důchodového věku na 65 let.

Češi nikdy nebyli tak blízko dlouhověkosti jako dnes. Podle výzkumu Swiss Life Select pětina Čechů očekává, že v penzi stráví 25 let a více, a více než čtvrtina populace se chce dožít 95 let a více. Tato optimistická vize se však střetává s finanční realitou, protože téměř osm z deseti lidí chce odejít do penze nejpozději v 64 letech. Sáhněme si ovšem do svědomí, spoříme si na penzi? Jsme na ni finančně připraveni, nebo spoléháme na stát? Většina Čechů na to bohužel nemyslí.

Podvodníci se ve velkém vydávají za pracovníky ČSSZ nebo ČNB a snaží se vylákat osobní údaje prostřednictvím telefonátů nebo návštěv u domácností. Pokud vám někdo nabídne pomoc při výpočtu důchodu nebo kontrolu pojištění, okamžitě buďte na pozoru.

Ministerstvo práce a sociálních věcí oznámilo, že od ledna 2026 dojde k valorizaci starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů. Průměrný starobní důchod se zvýší o 668 Kč na 21 839 Kč měsíčně. Valorizace vychází z indexu růstu životních nákladů domácností důchodců a skládá se z navýšení základní výměry o 240 Kč a procentní výměry o 2,6 %.

O možnost předdůchodu, tedy dřívějšího odchodu z pracovního života bez trvalého krácení starobního důchodu, je mezi Čechy rostoucí zájem. Aktuálně ho podle Asociace penzijních společností využívá přes 6 000 lidí a jeho průměrná výše je 15 552 korun měsíčně. Před pěti lety čerpalo předdůchod přibližně 5 000 lidí, přičemž jejich měsíční příjem dosahoval v průměru necelých 12 000 korun.

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) měl přinést zásadní změnu ve způsobu, jakým si lidé v Česku připravují finanční zajištění na důchod. Realita je však zatím docela jiná – podle aktuálního průzkumu agentury Ipsos pro Českou podnikatelskou pojišťovnu (ČPP) o existenci DIPu třetina Čechů vůbec neví a další dvě pětiny netuší, jak tento nástroj funguje. Přitom právě DIP představuje dostupnou cestu k jistější budoucnosti, protože investovat lze už od několika stovek korun měsíčně.

Je na místě, aby politici určovali výši marže obchodů? Jak by měli lidé v době stoupající inflace chytře spořit? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal ekonom a člen NERV Aleš Rod, který se regulacemi a ekonomií veřejného sektoru zabývá dlouhodobě.

Dlouhých dvaapadesát let strávil Edvard Křenek v sedadle řidiče autobusu brněnského dopravního podniku. Nyní oblíbený šofér, jenž v posledních letech nejčastěji vozil lidi linkou 67, pověsil řemeslo na hřebík a odchází do důchodu. Se zkušeným motoristou se loučí kolegové i cestující.

Průměrný starobní důchod by mohl při pravidelné valorizaci od ledna vzrůst asi o 850 korun. S bonusy za výchovu dítěte by tak mohl činit kolem 19,5 tisíc korun, ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kolik z přidané částky by mělo putovat do solidární a kolik do zásluhové části penze, bude podle šéfa resortu jasné v září.