Teprve letos v červenci se na Zelňáku začala objevovat legendární dodávka Volkswagen T2, která funguje jako pivní výčep. Šla málem do šrotu, tři Brňáci se ji ale rozhodli obnovit. Unikátní pojízdná hospoda Bulli s pivem na cestě teď těší pivní nadšence po celém Česku.
S nápadem na vytvoření pojízdného auta s pivem přišel Ivo Krejčiřík a Johny Pavliš v hospodě před dvěma lety. „Řekl jsem, že bych chtěl mít food truck. Pak jsme si ale s Johnym uvědomili, že vlastně ani jeden nemůžeme vařit, protože nejsme kuchaři, takže by to byla docela složitá cesta,“ směje se Ivo, jeden ze zakladatelů Bulliho. Začali přemýšlet, co mají lidé v Česku nejradši, a díky tomu je napadlo nahradit jídlo pivem. „Říkali jsme si, že by nás to mohlo bavit, a myslím, že nám to aspoň trochu už i jde,“ dodává.
Zpočátku nevěděli, jaké auto by chtěli v pojízdnou hospodu přeměnit. V Česku s hledáním veteránů velký úspěch neměli, protože vozy byly buď ve špatném stavu nebo hodně drahé. Nakonec se rozhodli obnovit dodávku Volkswagen T2, která šla málem do šrotu. „Myslím, že T2 představuje největší eleganci a styl. Když byla doba hippies, 60. a 70. léta, tak to chtěl každý. Dnes a denně poslouchám od lidí, že to jsou vysněná auta. Mají historii. Jednou k nám přišla slečna, která měla na těle vytetované čtyři T2, to byl pravý fanoušek,“ vzpomíná Ivo.
Pro Bulliho si jeli do německého Bielefeldu. „Ujeli jsme tam a zpátky 1800 kilometrů a zvládli to za 24 hodin. Byla to docela síla. Měli jsme ale hlavně radost, že jsme přijeli na místo a auto tam skutečně uviděli,“ popisuje Ivo. Hodně lidí se z nich totiž snažilo jenom získat peníze, přestože auto neměli. „Jeden pán nám řekl, že je sice z Řecka, ale auto je pro nás nachystané v Rumunsku, a protože je pilot, tak se s námi nemůže potkat. To bylo úplně jasné, že něco nehraje. Narazili jsme ale i na inzeráty, které působily věrohodně. Málem už jsme za jedním člověkem vyrazili, a na poslední chvíli jsme zjistili, že tahá z lidí jenom informace a zálohy,“ vysvětluje Ivo. Prodejce z Německa se jim prokázal doklady a byl ochotný výrazně slevit z ceny auta. „Nebylo úplně v ideálním stavu, motor byl špatný, ale pořád se to vyplatilo. Až po sundání barvy jsme začali pochybovat, jestli to byl dobrý nápad,“ naznačuje Ivo.
Jak se tedy nakonec ukázalo, složité to bylo i s beer truckem. Do provozu chtěli jít původně už na jaře minulého roku, to se ale nakonec nepodařilo. „Snažili jsme se, co to šlo, ale nevěděli jsme, co všechno obnáší klempířství a vyvařování auta. Na tom se to zasekalo hrozně dlouho,“ přiznává Ivo. Celý proces zabral několik měsíců. Většinu práce na rekonstrukci udělal mechanik Jirka, třetí z týmu. „Předtím žádné auto od začátku až do konce nerenovoval, a nakonec vytvořil tohle. Nikdo, kdo se tomu věnuje, tomu nemůže uvěřit,“ chválí Ivo.
Při renovaci se ale potýkali i s dalšími problémy. „Opravit motor jsme na doporučení nechali člověka, který o sobě tvrdil, že to dělá čtyřicet let. Nakonec motor prakticky zničil,“ poznamenává Ivo. Když pak auto nastartovali a chvíli s ním jezdili, motor se skoro zadřel a byl téměř na vyhození. Museli ho několikrát znovu rozdělat a pokus o opravu je čeká i v zimě. „To je asi nejvíc bolavé, protože opravy starých motorů stojí hodně peněz. Jinak věci fungují, ale postupně je vylaďujeme. V polovině léta jsme ještě neměli hotový interiér, ale řekli jsme si, že vyjedeme i bez toho. Teď už ho máme dokončený,“ upřesňuje Ivo.
Ze začátku přemýšleli o různých názvech. Nejdřív měli v plánu beer truck pojmenovat Bierkurier. „Pak jsme ale zjistili, že v Americe a Británii se T2 nejčastěji říká Combi, v Německu Bulli a u nás ponorka, možná kvůli tvaru. V Řecku a Egyptě to nazývají The White Chicken. Nakonec jsme se ale rozhodli pro Bulli, přece jenom je to německé auto. Když kolem projdou němečtí turisté, tak na nás ten název křičí, opravdu to znají,“ přibližuje Ivo. O barvě auta pak hlasovali kamarádi, a nakonec ke překvapení zakladatelů vyhrála mintová v kombinaci s bílou.
Vybavený Bulli poprvé vyjel do ulic v půlce července. První týdny provozu byly náročné „Během renovace nezjistíte, co funguje a co ne. Když byl v Brně Brazilfest, přišlo obrovské množství lidi. V té době jsme pro tolik lidí najednou ještě neměli vytvořený systém, takže to chvilku trvalo. Už jsme to ale probírali na poslední schůzi a vyladili to,“ konstatuje Ivo. Na příští sezónu by chtěli do nákladového prostoru umístit bar na míchané drinky a lepší lahve tvrdého alkoholu. „Chceme si na tom dát záležet, abychom měli dobré nejenom pivo, ale i to ostatní. Jsem přesvědčený o tom, že Bulli příští léto vyjede připravený se vším, co bych chtěl nabízet,“ říká Ivo.
S autem by rádi projezdili celou republiku. Zatím se podívali například na Letní filmovou školu do Uherského Hradiště a na konci léta byli v Boskovicích. „Tato sezóna něco nabídne, ale mohla toho určitě nabídnout mnohem víc. Snad to vyjde příští rok,“ doufá Ivo. Později v září je ale ještě čeká výlet do Prahy na Transportersraz. „To bude velká zkouška pro auto, protože motor pořád zlobí. Ale budeme tam pro lidi takový dáreček. Je to na pár dnů, tak si myslím, že lidi, co řídí, si budou moct dát pivo aspoň jeden den,“ uvažuje Ivo.
Kromě cest na festivaly po celém Česku chtějí jezdit i na svatby. Snoubenci si můžou auto pronajmout, určené je ale i na firemní a další akce. „Ze začátku léta jsme měli být na třech svatbách, ale kvůli tomu, jak se to protahovalo, to bohužel nevyšlo. Nakonec jsme se ale na dvě svatby podívali. Zkušenosti máme ale i s festivaly, stáním v Brně a jednou oslavou narozenin na přehradě,“ vyjmenovává Ivo. V té době ale dodávka ještě neměla motor. „Slíbili jsme člověku, co měl svatbu, že na narozeniny už to zvládneme, takže na přehradu jsme to prostě museli dostat. Tak jsme to převezli na odtahovce a lidi z toho byli nadšení. Kreativita nechyběla,“ usmívá se Ivo.
Nikdo ze zakladatelů s provozem hospody zkušenost neměl. „Máme prostě jenom rádi pivo a pořád se o něm učíme, to je součást práce. Nemůžeme prodávat něco, o čem nic nevíme. Primárně nám jde o to, abychom měli různorodou nabídku piv, které lidi třeba neznají a moc je nenajdou na jiných místech, což se nám daří,“ tvrdí Ivo. Momentálně čepují pivo z nového brněnského pivovaru Kos, který vznikl před pár měsíci. Podobně je na tom Social Lubricant od Man & Wolf nebo Dromedár z Ostravy. „Takhle my jedeme, na to nejlepší z nejmenších,“ komentuje Ivo.
Doufají, že se investice do Bulliho vrátí. „Chceme neustále vylepšovat a rozšiřovat nabídku. S tím se pojí i logistika skladování. Když na to přijde a půjde to, chtěli bychom si pořídit třeba i druhý beer truck. Určitě bychom ho ale už nechtěli dva roky renovovat. Myslím, že by to teď trvalo kratší dobu a za rok by to šlo zvládnout. Ale na to snad nebude čas,“ uzavírá se smíchem Ivo.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
