O tom, jak rychle se dá zvyknout, když jsou kolem vstřícní a milí lidé, i o tom, jak nás víc, než jeden z divů světa udivil „obyčejný“ život v indickém hlavním městě. Další díl exkluzivní reportáže z folklorního festivalu v Dillí.
První díl: #Moto_na_kari: Mladá Motovidla z jižní Moravy vyrazila do Indie tančit a bránit práva žen
Druhý díl: #Moto_na_kari: Indie není Evropa – probuzení v jiném světě
Třetí díl: #Moto_na_kari: Kyjovské kroje a přátelské úsměvy otevírají lidská srdce
Devatenáctý ročník Mezinárodního ženského folklorního festivalu v indickém Dillí hostí také dívčí taneční soubor Motovidlo z Kyjova. Snažila jsem se přijít na kloub tomu, proč je festival ženský a proč je jeho hlavním posláním ochrana žen a ženských práv ve společnosti. Jakkoliv je toto téma důležité, ve folkloru je ojedinělé.
Nechceme se ptát napřímo, zdejší zvyklosti a kultura jsou pro nás přece jen tenký led, ale střípky do mozaiky se skládají každým dnem. Vše nasvědčuje tomu, že nejstarší dcera zakladatele festivalu zahynula za tragických okolností, které souvisí právě s nedostatečnou ochranou žen v Indii. Její obraz zdobený květinami je umístěn na pódiu při každém festivalovém vystoupení a při zahájení u něj zapalují hosté pietně olejové kahany.
Hlavní organizační tým festivalu tvoří kromě „starého pána“ taky jeho syn (vedoucí indické sekce organizace CIOFF), jeho manželka, a druhá dcera, žijící v Chicagu. Medializace je veliká. Při každé části festivalového programu je na místě několik desítek fotografů a kamery.
Další festivalová vystoupení se nesou v podobném duchu jako to první. Začátek ohlášený na plakátech se s tím skutečným liší nejméně o hodinu. I tak nepoznáme, zda jde o zkoušku nebo skutečný začátek programu. Nikdo nás neinformuje o tom, kdy jdeme na řadu. Auditorium představení tvoří většina účinkujících a pár desítek místních. Neodkážeme odhadnout, zda je tak malá návštěvnost běžná. Holky jsou zvyklé na plná hlediště, a tak je i na nich vidět zklamáni. „Vystupujeme na plno! Jako by tu bylo narváno k prasknutí,“ povzbuzuje vedoucí.
Řada mikrofonů přislíbená předchozí den opět chybí. Přibyl jediný mikrofon, a tak může Motovidlo zařadit také číslo, kde sólový zpěv hraje důležitou roli. Pódiově zpracovaný starobylý zvyk Královničky sklízí větší potlesk než temperamentní taneční číslo z Kopanic. Zřejmě je mentalitě místních bližší.
Oproti jiným festivalům má soubor jen málo příležitostí předvést bohatý repertoár, který pro tento festival nacvičil. Každý den se také mění informace, zda vystupuje nebo ne. Holky z Motovidla i kluci z muziky se ještě před odjezdem ale zapotí. Čeká nás hodinový program na kulturním večeru, který organizuje český a slovenský velvyslanec. Nečekané, ale příjemné zpestření. Společný oběd u pana velvyslance, hodně povídání a dva telefonáty. Hodinový koncert v sále slovenské ambasády je zařízen.
Byli jsme pozváni na oběd do rezidence českého velvyslance. Jsme poctěni. Vyrážíme hned po dopoledním programu. Společné tančení souborů a následný průvod městskými ulicemi měly konečně festivalovou atmosféru. Na indické melodie, které duněly z veliké dodávky jejíž zadní část tvořil reproduktor obřích rozměrů, tančili stovky dívek. Motto „Unity in diversity“ bylo naplněno.
Na rezidenci nás vítá vždy usměvavý velvyslanecký pár. Servíruje se moravské víno i české pivo, ale především vynikající indická kuchyně, jejíž chuť je přizpůsobena našim českým jazýčkům. Hospodyně Stela vaří skvostně. Z dlouhého přátelského povídání vzniká na místě další program. Program pro ambasádu před našim odjezdem a taky dnešní pozdní odpoledne a večer v Dillí. do víru velkoměsta vyrážíme se zástupcem velvyslance a našim průvodcem Ashishem.
Staré muslimské město, které si musíme projít jen naboso, boty zůstaly před branou je fascinující stejně jako další místa, která navštívíme. Gate of India – monumentální pomník hrdinům všech válek, velkolepé prezidentské paláce na nejvyšším místě města, a nakonec procházka spletitými uličkami starého Dillí. Tohle nejde popsat, to se musí vidět. Jedno z rušných náměstíček starého města pozorujeme ze střešní terasy, kam jsme si zašli na večeři. Atmosféra místa je neopakovatelná. Po chvíli přichází jako host našeho průvodce překvapivá návštěva. Setkali jsme se s ním už na letišti v Praze. Pepa Bolen, kytarista skupiny Mandrage. Připozdívá se, ruch z ulice neutichá a nad tímto kouskem Dillí zní do houstnoucí tmy jedenáct dívčích hlasů: „Jsme časem kalený, šrouby a matice….“.
Na druhý den vyrážíme v šest ráno na slíbený výlet do Agry, místa, kde se nachází slavný Taj Mahal. Pravda, vyrážíme až po půl sedmé. Cestu, která má trvat asi tři a půl hodiny zdoláváme za bezmála šest. Sami netušíme, proč. Co víme jistě je, že si budeme víc vážit kvality našich dálnic, autobusů i řidičů.
Taj Mahal je zvenčí monumentální, zevnitř nás však zklamal. Rozlehlý areál je plný turistů. Volně pobíhající opice čekají na střechách, kdy se objeví něco k snědku. Stejně jako v Dillí jsou jich zde spousty. Tisíce turistů s mobily a fotoaparáty. Kdybych měla vybrat top zážitek, pak jednoznačně zvítězí atmosféra Starého Dillí nad tímto turisty přeplněném divem světa.
Cestu k parkovišti autobusů lemují obchůdky se suvenýry. Obchodníci se předhánějí, aby nás přilákali ke svému zboží. Jakmile zaslechnou nabízenou cenu, okamžitě nabízejí méně a táhnou nás k sobě. Blázinec!
Cesta zpět trvá asi čtyři a půl hodiny. Řidič na to dupl, ale natřásl nám všechny kosti v těle. Plánované večerní vystoupení i tak nestíháme. Ach to plánování!
V areálu školy nás čeká poslední večer. Je připravena diskotéka a prostor školního atria se zaplnil účastníky festivalu. Každý se s námi chce fotit. Vedou blondýnky, ale objektem číslo jedna je pro místní dívky houslista Jakub. Z organizátorů spadla nervozita a zábava pokračuje do pozdních nočních hodin. Uleje se i nějaká ta kapka domácí slivovice a černého indického rumu, na oplátku. Posední noc ve škole, na kterou už jsme si tak nějak zvykli.
Pokud vás cesta jednoho netradičního souboru na jeden netradiční festival do jedné netradiční země zaujala, čtěte Folklorní Drbnu!
A pokud byste tměli chuť holkám i nějakým „grošem“ přispět, tady je číslo účtu: 2500749797/2010 Zpráva pro příjemce: Moto na Kari.
Holky už teď děkují.
