Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici se blíží a s ním se úží i počet verbířů, kteří se na věhlasném festivale utkají o prestižní vítězství. V posledních týdnech finišují regionální kola soutěže. V kyjovském kole se v Ratíškovicích utkalo 13 soutěžících. Podle regulí si 5 tanečníků vybojovalo postup do předkola Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku na MFF ve Strážnici a vítěz postupuje přímo do finále této soutěže. Měla jsem tu čest vyzpovídat vítězného verbíře Milana Pokoráka.
Začneme tradičně. Jak dlouho se věnuješ folkloru? Jak dlouho tančíš?
Ve folkloru vyrůstám doslova od narození. Taťka dlouhá léta vedl Slovácký soubor Kyjov a mamka vedla přípravku taneční složky souboru. Folklorem celá naše rodina vlastně žila a stále žije. Tančím už dlouho, hodně dlouho. Ani se mi nechce počítat kolik je to let. Několik let jsem byl členem Slováckého souboru Kyjov.
Máš kromě folkloru ještě jiné koníčky?
Rád cestuju a sportuju. Moje největší záliba je jednoznačně ferratové lezení. Už jsem zdolal kolem 30 cest všech obtížností a těším se na další výzvy.
Pojďme ale zpátky k verbuňku. Říká se, že se tento tanec nedá naučit, že jej mají chlapi na Slovácku v genech. My ale víme, že se naučit nebo odkoukat dá. Kdo učil verbovat tebe?
Mě učil verbovat taťka. A taky dodnes hodnotí mé výkony a dává mi rady. On je vlastně můj kouč.
Jaké jsou tvoje dosavadní úspěchy v této královské folklorní disciplíně?
Mám čtvrté a páté místo ze strážnické soutěže a také jsem třikrát vybojoval prvenství na Kyjovsku.
Co pro tebe osobně znamená verbuňk? Čím tě oslovuje, naplňuje, co pro tebe představuje?
Zážitky, přátelství, radost, energie, exhibice, rivalita, dřina. Toto všechno, a ještě mnohém víc, se pro mě skrývá pod slovem verbuňk.
Koho považuješ za největší konkurenci v nadcházejícím souboji ve Strážnici?
Každý, kdo se probojuje do strážnického finále je výborný tanečník, takže odpověď je jednoduchá, všechny.
Bez ohledu na patriotismus a regionální příslušnost. Který verbířský styl (region), či konkrétní tanečník, se ti nejvíc líbí?
Co se týče stylu, musím být patriot a říct, že Kyjovský. Vybrat jednoho top verbíře je těžké, ale asi by to byl Kuba Tomala. (pozn: trojnásobný vítěz strážnického finále)
Máš před finálovým vystoupením trému? Jsou nějaké rituály, které před vstupem na pódium musí proběhnout?
Dřív to určitě byla tréma, v posledních letech se spíš nemůžu dočkat až budu na pódiu. Emoce z toho rozjetého kotle, který má člověk před sebou jsou nepopsatelné, a já se na to těším celý rok. Na rituály mě neužije.
Pro zpestření jsem zařadila dotaz jedné z tvých fanynek. Zřejmě hned uhodneš, o koho jde, protože otázka zní: „Kdy už si konečně vezmeš moji sestru?“
Ségro, zatím marně čekám až dospěju. Hned jak to přijde, tak to dám světu vědět tím, že se ožením.
Na závěr se můžeš, třeba i všetečně a na tělo, dotázat jednoho ze svých soupeřů. Kterého si vybereš a na co by ses jej chtěl zeptat?
Můj dotaz posílám Pavlovi Vařechovi do Lipova a tímto ho také zdravím. Pavle, pravidelně se ve Strážnici umisťuješ v první pětce. Cítíš se letos konečně na prvenství?
Abys nebyl ochuzen o dotaz od svého konkurenta, požádala jsem Pavla Fridricha, loňského vítěze strážnické soutěže, který je stejně jako ty z Kyjova, o otázku na tebe. Pavel se ptá, jestli v Americe, kde se právě nacházíš, také trénuješ na soutěž, jak a kde.
Zatím jsem si jenom jednou lehce skočil, a to na pokoji o velikosti asi 2 m2. Slibuju ale, že se polepším.
Martin Vašulka z Kyjova
Vojtěch Půček ze Skoronic
Petr Varmuža ze Svatobořic - Mistřína
Dominik Hajný ze Svatobořic - Mistřína
Petr Kostiha z Kyjova
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
