Brno chce mít metro. Mělo by mít patnáct zastávek a spojovat Brno s Tišnovem nebo Slavkovem

Jihomoravští politici oprášili významný projekt brněnského metra v souvislosti se studií proveditelnosti, která hodnotila možnosti umístění nového vlakového nádraží v Brně. Tyto dvě stavby spolu totiž úzce souvisí. Brněnské metro počítá s náklady zhruba 23 miliard.

Nepůjde o klasické metro

Projekt "severojižní diametr" nepočítá pouze s podzemním vlakovým spojením. Na brněnskou hromadnou dopravu by navazovala zhruba polovina, konkrétně sedm podzemních zastávek. Zbytek by spojoval okrajové části Brna s přilehlými městy, například Tišnovem a Kuřimí na severu, nebo Slavkovem na jihu.

V centru každých pět minut, na okrajích jednou za půl hodiny

Vlakové soupravy v Brně by jezdily co pět minut. Spojení v rámci celého severojižního diametru počítá se spoji každou půlhodinu.

S nápadem přišel krajský výbor pro dopravu

Kvůli údajné jednoznačné potřebě koridoru vytáhl téma krajský výbor pro dopravu. „Významně se tak uleví dopravě v Brně i jeho okolí. Myslím, že bez této stavby už město opravdu za pár let zkolabuje,“ řekl předseda výboru Jan Nečas (ANO). „Diametr podporujeme a vidíme v něm velký potenciál,“ doplnil krajský náměstek pro dopravu Roman Hanák (ČSSD).

Brno ani kraj na projekt nemá finance, platit by musel stát

Vzhledem k vysokým nákladům projektu nejsou Brno s Jihomoravským krajem schopni projekt financovat. Jihomoravští politici tak chtějí, aby byl projekt zařazen do rozhodnutí o poloze nového vlakového nádraží. „Požadujeme, aby nová vláda v rozhodnutí řekla, že má jít o navazující stavbu na modernizaci železničního uzlu,“ uvedl Mf Dnes dopravní náměstek brněnského primátora Matěj Hollan (Žít Brno).

Stát o ničem neví

Stát s tím však nepočítá. „Úvahy včetně zadávání studie byly plně v zájmu Jihomoravského kraje,“ sdělila Mladé frontě mluvčí Správy železniční dopravní cesty(SŽDC) Kateřina Šubová. Projekt navíc nebyl součástí studie proveditelnosti.„Případný budoucí diametr se ve vypracované studii proveditelnosti nezohledňoval, což bylo jasně stanoveno také v zadání,“ doplnila Šubová.

Podle informací Mladé fronty by se v nejvíce optimistických výhledech mohlo začít stavět už v roce 2020.

Infografika: Mladá fronta Dnes