Trať do Brna bude moderní a elektrizovaná. Železničáři plánují natahování drátů

Investice činí 3,1 miliardy korun. Příští rok si stavební práce vyžádají jen jednorázové denní výluky a až v roce 2024 bude souvislá výluka trvat několik měsíců. Hotovo má být za dva roky, Přínosem stavby bude zvýšení traťové rychlosti z Brna do Zastávky na 120 kilometrů za hodinu, možnost zkrátit interval mezi spoji a eliminace zpoždění díky tomu, že celá trať bude dvoukolejná. Na trať budou také moct za dva roky vyjet moderní elektrické vlaky místo starších motorových vozů.

Stavba v úseku ze Střelic do Zastávky je druhou etapu modernizace tratě z Brna do Zastávky, první etapu železničáři dokončili před rokem a díky ní vznikly na trati i nové zastávky Ostopovice a Brno-Starý Lískovec, k níž však Brno dosud nepostavilo přístupovou silnici, a tedy MHD. Ve druhé etapě získají novou podobu zastávky v Rosicích a v Omicích, stanice Tetčice se přejmenuje na Tetčice-Bobrava a v Zastávce vzniknou tři nástupiště propojená podchodem. Prostřední bude ostrovní a de facto i třetí nejvzdálenější od výpravní budovy. „Na jedné straně nástupiště totiž bude kolej úzkorozchodné dráhy ze Zastávky do Zbýšova," uvedl náměstek generálního ředitele SŽ Mojmír Nejezchleb dovršení snah nadšenců z Muzea průmyslových železnic, kteří provozují turistickou trať na místě bývalé uhelné dráhy.

Aby bylo možné vyžít maximální rychlost, musí být trať zabezpečená systémem ETCS. „Příští rok vypíšeme výběrové řízení a v roce 2024 se jím trať vybaví, aby byl systém připravený na zahájení provozu za dva roky," uvedl Nejezchleb.

Celá trať z Brna do Zastávky má 23 kilometrů a osobním vlakům jízda trvá zhruba půl hodiny, za dva roky cestující uspoří několik minut. Hlavním benefitem však bude možnost většího počtu spojů, které z části nahradí autobusové spoje. Jejich jízdní doba je ve špičce závislá na situaci na dálnici a na silnici na příjezdu do Brna.

Správa železnic nyní také zpracovává studii, která ukáže, zda a jak vylepšit trať ze Zastávky do Jihlavy, na ni navazující trať z Okříšek do Znojma a také navazující lokálku ze Studence do Křižanova. Podle Nejezchleba je pravděpodobné, že ze studie vyplyne výhodnost elektrifikace.