Krajský soud v Brně potvrdil trasu silnice 43 přes Brno na sever

Trasa čtyřpruhové silnice 43 tak platí. Kraj ji vytyčil od dálnice D1 na sever, povede přes městské části Bystrc a Kníničky a rekreační oblastí přes hráz Brněnské přehrady a dále na sever jižním obchvatem Kuřimi k Černé Hoře. Odpůrci tohoto řešení mohou ještě podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Podle jejich advokáta Pavla Černého záleží na nich, zda se k tomuto kroku odhodlají.

Dnešní rozsudek je vítězstvím kraje při dlouhodobém prosazování dané varianty silnice, pokud uspěje případně i u NSS. Proti vedení silnice přes Brno dlouhodobě bojují jak lidé z Bystrce a Kníniček, tak i z dalších obcí, kterých se budoucí stavba citelně dotkne. Prosazovali druhou alternativu, která by byla západním obchvatem Brna a k obcím severně od Brna by byla šetrnější. Naopak existuje i hodně podporovatelů prosazené varianty, protože současná silnice 43 je extrémně přetížená a kvůli tomu i nebezpečná. Vybraná varianta má podle krajské studie také větší potenciál rozmělnit dopravu směřující do krajského města a ulevit tak některým přetíženým komunikacím.

„Je to dobrá zpráva. V opačném případě by totiž došlo ke značným dopadům na dopravu, ekonomiku kraje, ale byla by znemožněna i realizace některých protipovodňových opatření v našem kraji. Zásadní by to bylo i pro nově vznikající územní plán města Brna. Kraj tak udělal, co mohl. Teď musí na klíčových dopravních stavbách začít pracovat stát,“ komentoval hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL).

Trasa zvolené silnice navazuje u Černé Hory na již schválenou trasu Boskovickou brázdou, kudy má vést až k Moravské Třebové. U ní se má v budoucnu napojit na stále neexistující dálnici D35.

Soud žalobu zamítl z důvodu zdrženlivosti. Soudce David Raus zdůraznil, že kraj musí nést důsledky zvoleného řešení. Předjímal, že cesta ke stavbě silnice bude ještě velmi dlouhá a složitá a že bude ještě řada příležitostí podávat námitky v další přípravě, kdy se bude hledat vhodné vedení silnice a její technické řešení.

Raus uvedl, že chápe důvody nesouhlasu navrhovatelů, ale podle něj postup kraje obstojí jak věcně, tak procesně. "Postup nebyl nezákonný, nešlo o obcházení pravidel. Nevykazuje ani administrativní nekorektnosti či neslušnosti,“ uvedl soudce.

Krajská studie, na jejímž základě zastupitelé vybrali variantu přes Bystrc, byla podle soudu komplexní a vypovídající. Doplnil také, že v tak hustě obydleném území nelze stavět žádnou silnici republikového významu, která by nezasáhla negativně nikoho, a naopak poznamenal, že podle studie bude mít stavba nové silnice výrazně větší přínosy než negativa.

Podle advokáta Černého je však přinejmenším zvláštní, že soud uvěřil pravdivosti veškeré argumentaci kraje, přestože podle žalující strany bylo zadání studie od začátku špatné a vstupní data nebyla správná.

Silnici, o kterou se přou generace, projektovalo po okupaci Československa nacistické Německo a mělo jít o extrateritoriální dálnici přes území protektorátu z Vídně do Vratislavi, což byla tehda města v německé třetí říši. Na trase už tehdy vznikla řada náspů, zářezů i mostů, které jsou v krajině dodnes viditelné. Stát v této trase již desetiletí plánoval dálnici, ale nebyl schopen ji prosadit do územně plánovacích dokumentací, což se povedlo až loni. Během doby se také z chystané dálnice stala jen čtyřpruhová silnice a aktuálně je v konceptech ŘSD dokonce přeznačená na silnici s číslem 73, aby se nepletla se současnou silnici I/43 z Brna na Svitavy.