Autobusy řídí padesát let a stále nekončí. Dopravní podnik ocenil jubilanty
Dva jubilejní řidiče Dopravního podniku města Brna (DPMB), kteří za volantem strávili celých padesát let, dnes ocenil generální ředitel podniku Miloš Havránek. Edvard Křenek a Jaroslav Hanych od něj převzali knihu o historii brněnské hromadné dopravy a symbolický zlatý odznáček do klopy ve tvaru autobusu. Primátorka města oběma zasloužilým řidičům věnovala pamětní list.
Brno před 50 lety a dnes
Edvard Křenek se k práci v brněnském dopravním podniku dostal po vojně. Do sedadla řidiče autobusu DPMB se poprvé usadil roku 1971 a od té doby je svému povolání věrný. V mládí začínal ve vozovně Medlánky, kde strávil pět let a poté odešel do Slatiny, v níž se otevřela nová vozovna. „První autobus, který jsem řídil, byl typ RTO. Od té doby jsem jich ale vystřídal spoustu,“ svěřil se dnes jednasedmdesátiletý Křenek.
Rozdíl mezi povoláním řidiče autobusu dnes a před padesáti lety je podle Křenka propastný. „Dříve jsme nejčastěji sváželi lidi z fabrik a vozili jsme je na Zvonařku. Centrum Brna bylo prázdné,“ popsal. Za poslední půl století se hromadná doprava v Brně značně rozšířila, což má svá úskalí. „Dnes vozíme hlavně důchodce, kteří se chtějí dostat do supermarketů," posteskl si řidič.
Nejčastěji Křenek řídí linku 67, která jezdí z Jundrova do obchodního centra Avion. Za svoji padesátiletou kariéru se samozřejmě nevyhnul ani dopravním nehodám. Vzhledem k době, jakou za volantem strávil, jsou podle něj ale naprosto zanedbatelné.
Jaký otec, takový syn
Oceněný dvaasedmdesátiletý brněnský řidič Jaroslav Hanych se ke svému povolání dostal v létě roku 1970 poté, co se vrátil z vojenské služby. Během kariéry řidiče autobusu projevil své nadání také v soutěžích v jízdě zručnosti. V této disciplíně dokonce získal i titul mistra republiky a roku 1990 reprezentoval brněnský dopravní podnik v italském Turíně.
Pravidělně řídil autobus až do roku 2019, potkat jej za volantem brněnských vozů je ale možné ještě dnes. „Práce musí být spíše koníček. Poslední dva roky už jezdím pouze na zavolání. Když je člověk celý den doma, rád odejde jezdit,“ vysvětlil.
Stejnou zálibu jako má pan Hanych, "podědil" také jeho syn, který od roku 2003 jezdí rovněž pro brněnský dopravní podnik. Hanych svého potomka u volantu autobusu sice nezaučoval, v práci se ale potkávají téměř denně. „Zrovna před chvílí tudy šel a smál se na mě,“ prozdradil po převzetí pamětního listu zasloužilý řidič.
