Agresivní řidiči mají podle výzkumu nižší schopnost empatie

Skupinu řidičů, kteří jezdí bez nehod a bez pokut, srovnávali s "problémovými" šoféry. Dosavadní výsledky výzkumu nedávno publikoval časopis NeuroImage. Tématu se chtějí odborníci dále věnovat.

Výzkumníci řidičům promítali varovné naturalistické spoty z kampaně Nemyslíš, zaplatíš a kontrolní videoklipy sestříhané z reklam na auta různých značek. "Za pomoci funkční magnetické rezonance jsme při promítání videí měřili jejich mozkovou  aktivitu. Potom museli spoty ještě slovně ohodnotit, a z tohoto hodnocení jsme jednotlivcům mohli přiřadit určitou míru empatie," popsal výzkumnou metodu vedoucí týmu Milan Brázdil.

Experimentu se zúčastnilo 44 řidičů ve věku od 19 do 30 let. Devatenáct z nich někdy řídilo pod vlivem alkoholu nebo drog, byli opakovaně pokutováni za nepovolenou rychlost nebo způsobili dopravní nehodu. Ostatní jezdili bez nehod a bez opakovaných přestupků.

Bezproblémovým řidičům se při sledování drastických spotů z kampaně aktivovala oblast na zevní straně spánkového laloku, a to tím více, čím vyšší vykazovali schopnost vcítit se do pocitů a chování jiných lidí. "Tím jsme potvrdili předpokládaný význam této části mozku pro zajištění empatie," uvedl Brázdil.

U nezodpovědných řidičů se aktivovaly stejné oblasti mozku zodpovědné za empatii, ale podstatně méně intenzivně. Nebezpeční řidiči také vykazovali v pohovorech menší míru empatie s oběťmi nehod. "V tomto případě jsme prokázali, že kampaň Nemyslíš, zaplatíš sice velmi dobře funguje na běžné řidiče, ale dopad na jejich riskantně se chovající kolegy, na něž byla vlastně cílená, je výrazně nižší," zdůraznil Brázdil.

Podle vědců však přesto mají podobné kampaně smysl. Přinutí totiž řidiče přemýšlet o možných dopadech jejich  nezodpovědnosti. Tým chce ve výzkumu řidičů, a zejména těch problémových, dál pokračovat. Ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu se zaměří na rozhodování v různých dopravních situacích.

V Česku se v posledních letech často mluví o rostoucí agresivitě řidičů. Podle výzkumu ČVUT zveřejněného v roce 2010 lze nebezpečného šoféra potkat na každých 16 kilometrech. Ke známým případům agresivity na silnici patří nehoda, při které řidič vytlačil pomaleji jedoucí vozidlo z dálnice D1. Za pokus o těžké ublížení na zdraví dostal pět let vězení. K situaci na českých silnicích a k tomu, že si někteří řidiči pletou běžný provoz se závodní dráhou, se nedávno vyjádřil také Nejvyšší soud. Rozhodl, že riskantní a rychlá jízda městem může být v některých případech hodnocena jako trestný čin obecného ohrožení.

Zdroj ČTK