Dnes, 13:00
Před deseti lety se lékařka Olga Kremitovská z Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno zapsala do historie české medicíny jako první žena, která samostatně provedla transplantaci srdce. Dnes patří mezi zkušené kardiochirurgyně. Působí tak v jednom z nejnáročnějších chirurgických oborů vůbec.
V květnu roku 2016 leží na operačním sále brněnského Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie mladý pacient, jehož jedinou nadějí je nové srdce. U stolu předává tehdejší přednosta centra Petr Němec vedení operačního týmu Olze Kremitovské, která začne provádět transplantaci. Po úspěšné operaci se zapisuje do historie české medicíny jako první česká lékařka, která provedla transplantaci srdce.
Kardiochirurgii si vybrala už během studií. Její rozhodnutí výrazně ovlivnila i zahraniční stáž ve Spojených státech amerických v devadesátých letech, kdy viděla poprvé operaci srdce naživo. V roce 2004 nastoupila do Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie již s jasným cílem věnovat se kardiochirurgii a transplantacím. V té době se to mnohým lidem zdálo jako naprosto bláznivý a nepředstavitelný nápad.
K první samostatné transplantaci srdce se dostala po dvanácti letech intenzivní přípravy, odborného vzdělávání a chirurgické praxe. Za nejdůležitější považuje schopnost rychle se rozhodovat a nést plnou odpovědnost za svá rozhodnutí.
„Operace srdce mě přitahovaly odjakživa. Vidět bijící srdce je zážitek, na který se prostě nedá zapomenout," říká Kremitovská. „ Když se takový výkon podaří, znamená to obrovský posun v profesním sebevědomí. Zároveň je ale stejně důležité zachovat si pokoru. Ta je pro náš obor nezbytná,“ doplnila.
Transplantace srdce představuje vrchol kardiochirurgie a vyžaduje dokonale sehranou spolupráci celého týmu. Každý krok musí být přesně načasovaný a koordinovaný. Odběrový tým předá chirurgovi dárcovské srdce, které je zastavené speciálním roztokem a zchlazené. Lékař toto srdce transplantuje do pacienta a ono začne znovu pracovat.
Extrémní rychlost: Celá operace je obrovský závod s časem. Srdce dárce nesmí být mimo tělo bez krevního oběhu déle než 4 až 5 hodin.
Mimotělní oběh: Během operace v celkové anestezii pacienta připojí na speciální přístroj. Ten dočasně nahrazuje pumpování srdce a zajišťuje okysličování krve v plicích.
Výměna orgánu: Chirurgové odpojí nemocné srdce od dvou hlavních cév a vyjmou ho z hrudníku. Na jeho místo vloží srdce dárce a k němu pevně přišijí cévy.
„Pokud pro pacienta existuje, byť jen malá šance, snažíme se mu ji dát. Je to malý zázrak. Když člověka vidíte před transplantací, často vyčerpaného natolik, že mu činí potíže vyjít několik schodů, a následně sledujete, jak po zákroku doslova ožije a vrací se do běžného života, je to něco úžasného,“ popisuje Kremitovská.
Přestože je kardiochirurgie stále oborem, ve kterém převažují muži, situace se postupně mění. Podle Kremitovské přichází nová generace lékařek, které mají o tento obor zájem. Ženám by vzkázala, ať se nebojí kardiochirurgii zkusit, protože i ona je důkazem, že to jde.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?