Jihomoravští záchranáři jsou v posledních dnech na hraně kapacit. Denně vyjíždějí až ke čtyřem stovkám případů, přestože běžný průměr je zhruba o stovku nižší. S blížícími se svátky navíc ubývá dostupná péče praktiků i specialistů. Záchranka proto apeluje na lidi, aby tísňovou linku volali skutečně jen v urgentních případech, kdy jsou ohroženy základní životní funkce.
Jihomoravští záchranáři mají v posledních dnech plné ruce práce. Počty výjezdů za den se šplhají ke čtyřem stovkám, přitom průměr je 300. Navíc se blíží svátky a to znamená, že bude hůře dostupná péče praktiků či specialistů. Záchranáři proto prosí, aby je lidé brali až jako poslední instanci, tedy službu pro urgentní případy. Jde o situace, kdy jsou ohroženy životní funkce, tedy vědomí, dýchání a krevní oběh.
Odborníci mají pochopení pro to, že většina volajících jsou laikové a že závažnost zdravotního stavu nedokážou vždy správně vyhodnotit. Proto operátoři na základě precizně volených otázek zjistí situaci a buď poradí, jak postupovat, nebo vyšlou sanitku.
„Stává se nám, že volající záměrně nepodá pravdivé informace, třeba kvůli vlastní pohodlnosti, na základě kterých je posádka vyslána. Jenomže na místě se ukáže, že avizovaná dušnost je obyčejnou rýmou. Sanitka v tu chvíli může chybět jinde. Tam, kde by byla mnohem užitečnější,“ posteskla si na webu jihomoravské záchranky její mluvčí Michaela Bothová.
Záchranka se setkává také s případy, kdy lidé volají i kvůli drobným úrazům či virózám. V takovém případě by měli pacienti nejdříve sáhnout po domácí lékárničce. „Mějte ji vždy řádně vybavenou. Základem jsou léky na potlačení horečky, na potlačení projevů alergie, na běžnou bolest a na střevní obtíže. Pak také desinfekce, obvazový materiál, gel na drobné popáleniny či teploměr,“ doplnila Bothová.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám