Nedoceněná profese plná paradoxů. V Brně zlepšují postavení zdravotních sester

Společneská prestiž neodpovídá realitě

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně se zapojila do mezinárodním projektu, který si klade za cíl zlepšit profesní postavení zdravotních sester. Přestože tato profese pravidelně obsazuje přední příčky v průzkumech prestiže povolání, v reálném pracovním prostředí to mnoho sester nepociťuje. 

Projekt EQUANU je zaměřený na srovnání společenského a profesního postavení sester ve vybraných evropských zemích. Dlouhodobá studie trvající v letech 2022 až 2031 nabízí možnost účasti v dotazníkovém průzkumu široké veřejnosti i zdravotnickým profesionálům. 

Zdravotní sestry nejsoiu spokojené, zvažují výpověď

Tři čtvrtiny sester vnímají úroveň svého profesního uznání jako nízkou. Čtyřicet procent sester zapojených do průzkumu dokonce v posledních třech měsících zvažovalo změnu zaměstnání právě kvůli nedostatečnému uznání, a to i přesto, že naprostá většina považuje svou práci za zajímavou. Příčin jejich nespokojenosti je více, uvedla přednostka Ústavu zdravotnických věd univerzity Andrea Pokorná. Patří mezi ně platové ohodnocení, množství kompetencí i míra autonomie. 

„Pocit, že jim není dána dostatečná pozornost, je vlastní i dalším nelékařským zdravotnickým profesím. Obecně je pak podceňování jakýmsi fenoménem pomáhajících profesí, ale i třeba učitelů, kteří se mimochodem ve veřejných průzkumech prestiže povolání umisťují podobně jako sestry na třetím nebo čtvrtém místě, hned za lékaři a piloty," popsala Pokorná.

„Všichni dělají všechno, což v důsledku vede akorát k tomu, že jsou všichni unavení."

V sebereflexi sester hrají důležitou roli kompetence podmíněné vyšším vzděláním, potvrzuje to zkušenost ze Skandinávie. „V zemích, kde je dlouholetá tradice vysokoškolského vzdělávání sester, se kterou je spojena i jejich větší kompetentnost nebo činnost v komunitní péči, si samy sebe víc váží," řekla Pokorná. V Česku se podle ní sice na postupném posilování kompetencí všeobecných sester systémově pracuje, v praxi se však nezřídka míjí účinkem. Příčinu vnímá v nedůsledné aplikaci zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, který po vstupu Česka do Evropské unie přesunul těžiště vzdělávání všeobecných sester ze středních škol na vysoké.

„Na mnoha středních školách se bohužel dodnes příliš nezměnily principy vzdělávání a praktické sestry se učí kompetencím sester všeobecných, což už by dělat neměly. Může to vést k problémům na pracovišti. V nemocnicích je totiž často na vysokoškolsky vzdělané všeobecné sestry pohlíženo jako na teoretičky a vedoucí sestry všechny pověřují stejnou prací. Pak všichni dělají všechno, což v důsledku vede akorát k tomu, že jsou všichni unavení," dodala Pokorná. 

Problém se netýká jen laiků

Problém rozlišit mezi kvalifikací sester se netýká jen laické veřejnosti, doplnila Dana Dolanová z Ústavu zdravotnických věd univerzity. „Je smutné, jestliže rozdíl mezi všeobecnou a praktickou sestrou nevnímají ani ti, kteří by o nich měli rozhodovat. Často nechápou, proč má vysokou školu, když je v jejich očích jen sestra. Smyslem průzkumu tak je nejen přispět k formování zdravotnických politik, ale také upozornit na rozdílnost kompetencí sesterských profesí,“ uzavřela Dolanová.