Obezita jako tichý zabiják. Kardiologové v Brně řeší vliv vysoké váhy na srdce

Do jihomoravské metropole dorazili kardiologové z celé republiky. Na sjezdu České kardiologické společnosti se odborníci zabývají mimo jiné i propojením obezity a nemocí srdce. Obezita totiž podle jejich slov není pouze o váze, jdou s ní totiž ruku v ruce další negativní faktory, jako je například vysoký tlak a vznik aterosklerózy, kdy dochází k ukládání tukových částic do cévních stěn.

V české populaci má podle statistik přibližně 40 procent lidí nadváhu a téměř 20 procent je obézních. Ročně na nemoci srdce a cév připadá v tuzemsku přes 40 procent všech úmrtí. Přitom podle řady studií stojí za srdečními infarkty z velké části rizikové faktory, jako jsou kouření, nedostatek pohybu či nezdravé stravování.

„Dvojice posledně jmenovaných faktorů vede ve velké většině případů k obezitě, následně často i k cukrovce a dalším komplikacím, což je všeobecně známá rovnice. A přesto na to většina Čechů nechce slyšet. Ani v primární prevenci, ani poté, kdy už skončili kvůli srdečním problémům v péči lékařů. Dřív jsme poukazovali na to, že pasivní přístup k vlastnímu zdraví je dědictvím komunismu, bohužel také mnozí z těch, kteří zažili totalitu jen jako děti, se k vlastnímu zdraví chovají stejně macešsky,“ nastínil předseda České kardiologické společnosti Petr Ošťádal.  

Více než šedesát procent Čechů trápí nadváha. Hubnutí není jen o dietě, radí odborníci

Úterý, 4. března 2025, 11:00Společnost

Každý rok si 4. března připomínáme Světový den obezity. V České republice nadváhou trpí více než šedesát procent populace, a přestože se mnoho lidí snaží zhubnout, jen malé procento si dokáže novou váhu dlouhodobě udržet. Jak se tedy vyhnout...

Kardiologové také připomínají, že když nemoci srdce propuknou, ztěžují pacientům sport a fyzickou aktivitu obecně. „Špatně fungující orgán nezvládá utáhnout rychlejší pohyb, a tak se dostáváme do začarovaného kruhu,“ vysvětlil kardiolog Aleš Linhart. Alarmující podle něj je i fakt, že přibývá obézních dětí. Během a po období covidového lockdownu se jejich počet výrazně zvýšil. Podle dostupných dat se nárůst tělesné hmotnosti u dětí projevuje v období přechodu z předškolního věku k mladšímu školnímu věku. Nejvíce obézních chlapců se například vyskytuje v období mezi 11. a 13. rokem, u děvčat nastává tento nárůst o něco dříve, přibližně kolem 9. roku.

Podle lékařů se pacienti mnohdy v ordinacích brání tvrzením, že je lepší mít kila navíc pro jistotu. „V kardiologii sice opravdu můžeme mluvit o takzvaném paradoxu obezity, kdy se lidem s už rozvinutým onemocněním daří vzhledem k energetické rezervě zdánlivě lépe než těm, kteří v důsledku zdravotních problémů nemají žádnou tukovou zásobu. Tato ‚štíhlost‘, či spíše vyhublost však bývá jen známkou choroby samotné, zatímco obezita stojí na počátku a je spouštěčem mnoha dějů, které k srdečnímu onemocnění vedou. Ale paradoxní výhoda vyšší váhy či vyššího tlaku například u nemocných s rozvinutým srdečním selháním oproti těm, kteří kila navíc nemají, není dobrým argumentem, proč si nehlídat tělesnou hmotnost, tlak a cholesterol, dokud jsme zdraví,“ uzavřel Linhart.