V Česku se objevují ohniska vysoce nakažlivého černého kašle u neočkovaných dětí včetně dětí ve školním věku. Případů bylo za letošní rok do konce září nahlášeno 127, proti loňskému roku dvojnásobek, informovala Státní zdravotní ústav (SZÚ). Nejrizikovější je podle odborníků nákaza pro malé děti, které ještě nemají dokončené očkování, jež je v České republice povinné a které se vyžaduje i pro přijetí do mateřské školy.
Nemoc se podle SZÚ více šíří i v dalších evropských zemích. „Očkování proti pertusi neboli černému kašli patří mezi povinné vakcíny. Vývoj tak napovídá, že černému kašli se daří z velké části mezi lidmi, kteří očkování odmítají," uvedla ředitelka SZÚ Barbora Macková. Podle ní by se rodiče, kteří o očkování pochybují, měli poradit s dětským lékařem. A pokud možno dodržovali očkovací kalendář, dodala. Podle očkovacího kalendáře povinných vakcín mají děti dostat hexavakcínu zhruba ve dvou, čtyřech a dvanácti měsících.
„V posledních několika týdnech pozorujeme v České republice sice zatím mírný, ale trvalý nárůst počtu hlášených případů pertusí," uvedla zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Kateřina Fabiánová. V době covidové epidemie se nemoci přenášené kapénkami, včetně černého kašle, šířily méně. Počty případů jsou zatím nižší než v letech před epidemií covidu-19, odborníci ale očekávají další nárůst. Od ledna do konce září bylo případů 127, loni 67 a předloni 39.
Podle odborníků se epidemie vrací v několikaletých cyklech. V posledních deseti letech bylo nejvíc nemocných v roce 2014, kdy počet případů překročil 2500. Po několikaletém poklesu pak znovu stoupl na více než 1300 v roce 2019. Letošní počty jsou sice zatím na desetině tohoto počtu, odborníci ale čekají nárůst.
Dřívější nárůsty nemocnosti se podle odborníků vždy projevily na zvýšené nemocnosti u nejmenších dětí včetně jejich hospitalizací. Ohrožuje je i nemocí vzniklý zvýšený tlak v plicích s následným rizikem srdečního selhání. Pro ochranu dětí mladších roku, které nemají dokončené očkování, odborníci doporučují očkovat těhotné ve třetím trimestru.
„Nejčastějším zdrojem onemocnění pro nejmenší děti je jejich okolí, tedy sourozenci, rodiče, prarodiče a další adolescenti a dospělí," vysvětlila Fabiánová. Lokální výskyty se podle ní stále častěji objevují u neočkovaných dětí, například v Královéhradeckém nebo Libereckém kraji. „Zatím se jedná o nahromadění několika případů, ale to svědčí o tom, že původce onemocnění stále koluje v populaci," dodala.
Typickým příznakem je dávivý kašel, přičemž záchvaty mohou přetrvávat několik dní. "Na možnost černého kašle u dětí, adolescentů a dospělých by se mělo pomýšlet vždy, pokud kašel trvá déle než týden," popsali zástupci SZÚ. Zpočátku se může vyskytnout rýma, slzení, kýchání, zánět spojivek, mírně zvýšená teplota, chrapot, bolesti v krku, ale dominantní je rozvoj záchvatovitého, obvykle suchého kašle, s rudnutím až modráním zejména v obličeji.
„Může se objevit krátká zástava dechu, po které následuje hlasitý, zajíkavý nádech připomínající zakokrhání kohouta," popsali dále. Na konci záchvatu se může objevit vykašlání vazkého hlenu nebo zvracení. Kašel se zhoršuje v noci a na běžnou léčbu nereaguje. „Mezi záchvaty kašle pacient nemá obvykle žádné příznaky, což je důležité odlišení od respiračních viróz nebo alergických stavů," doplnili. Příznaky neléčeného onemocnění mohou trvat tři měsíce i déle.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
