Pneumologové zvou na den otevřených dveří svých ordinací, lidé z Jihomoravského kraje si tak mohou nechat vyšetřit plíce. Odborníci zájemce ošetří i bez předchozího doporučení praktického lékaře. Preventivní akcí chtějí lékaři včas odhalit smrtelnou nemoc, idiopatickou plicní fibrózu (IPF). Do akce se letos zapojí hned čtyři ambulance, kvůli pandemii koronaviru je ale nutné si předem ověřit, jestli nedošlo ke změnám. Krom IPF mohou lékaři přijít také na astma nebo jiné chronické nemoci plic.
„Dne otevřených plicních ambulancí by se měli zúčastnit pacienti, kteří pociťují potíže jako kašel nebo dušnost. Zbystřit by měli pacienti straší 50 let, kteří kouří a potýkají se s některým ze zmiňovaných příznaků. Naopak lidé s akutními příznaky jako náhlý kašel nebo horečka by rozhodně do ordinace chodit neměli. Tyto příznaky k projevům IPF nepatří,“ říká primářka Ivana Čierna Peterová.
Na vyšetření přišlo v loňském roce 77 pacientů z Jihomoravského kraje. U dvou z nich lékaři pojali podezření na nemoc IPF a u jednoho z nich se skutečně potvrdila. Jde o nemoc, která poškozuje plicní sklípky. Jemná tkáň v plicích se mění na husté vazivo, plíce tuhnou a změna je nenávratná. Pacientovi pak do pěti let od onemocnění hrozí smrt.
„Pneumologové by měli do specializovaných center poslat všechny pacienty s nálezy, které nedokážou s jistotou rozpoznat. IPF se nejčastěji projevuje dušností a kašlem. Při poslechu plic slyšíme u pacienta zvuk připomínající chůzi po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu. Dalším z příznaků IPF jsou i paličkovité prsty a nehty ve tvaru hodinových sklíček,“ popisuje nemoc Martina Šterclová, předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy. Všechny otevřené ambulance budou v seznamu na webových stránkách.
Pokud u pacienta lékaři odhalí nemoc dostatečně včas a začnou co nejdříve s léčbou, mohou postup IPF zpomalit. Pacientům pak podávají moderní antifibrotické léky, které jsou nutné k přežití. Dříve nemocným hrozilo, že lékaři vysadí léčbu, pokud naměřené hodnoty jejich plic klesly o určitou hodnotu. Bez léčby se pak doba jejich života zkrátila i na několik týdnů, maximálně měsíců. Teď ale lékaři takzvaná stopping rules zastavili.
„Nyní – i když pacientům plicní funkce poklesnou – můžeme v léčbě pokračovat. Je to naprosto logické, protože to, že se jednorázově sníží kapacita plic, rozhodně neznamená, že lék nezabírá. Pacient se velmi často po poklesu stabilizuje a nadále už drží na stejných hodnotách,“ vysvětluje Martina Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
