V červnu končí svoji kariéru chirurg a onkolog Jan Žaloudík. S odchodem do důchodu rezignuje na post ředitele brněnského Masarykova onkologického ústavu, který pomáhal budovat.
Druhého května rezignoval po na post ředitele brněnského Masarykova onkologického ústavu onkolog Jan Žaloudík. Skončit se rozhodl k prvnímu červenci po pěti letech působení v čele ústavu, a to z osobních důvodů – kvůli svému věku.
„Dělám to nerad a je mi to líto, ale co mám s tou přírodou dělat. Razím heslo, že v 65 mají jít všichni z funkčních postů. V srpnu oslavím 65, takže bych to měl dodržet,“ uvedl Žaloudík.
Jan Žaloudík, který byl také děkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, se v té době úspěšně podílel na stavbě kampusu v Bohunicích.
"Byla to velká výzva. Nový celek dvaceti budov. Stěhování fakulty, nová věc. Na tom jsme se vydováděli hodně. Tehdy to fungovalo tak, že ráno, když ještě administrativa spala, tak jsme už byli na sále. Kolem poledne jsem se přemisťoval na fakultu. Odpoledne, když už byli všichni vyspinkaní, tak se řešily ty věci, které se týkaly budování. Takže to hezky zapadalo do sebe." řekl Jan Žaloudík v rozhovoru pro iDnes.cz
Jan Žaloudík se v roce 2010 rozhodl pustit i do politiky a kandidoval do senátu jako nestraník za ČSSD. Senátorem je druhé volební období po sobě. Zbývající tři roky mandátu chce ještě dokončit.
I v důchodu by po čtyřech dekádách, strávených na Žlutém kopci chtěl dále s ústavem spolupracovat. S novým ředitelem se chce bavit o tom, zda může mít v ústavu nějaký úvazek. „Pro ústav žiju 41 let. Budu rád, pokud budu moct mít třeba částečný úvazek. Ale kdyby místo nebylo, taky to vezmu,“ dodal Žaloudík.
Za jeden z velkých problémů v budování ústavu považuje nedostatek parkovací plochy u nemocnice. Nejvíce to omezuje a trápí pacienty. Většina pacientů dojíždí na ambulantní léčbu, takže parkovací místa jsou stále potřeba. Nemocnice však další prostory k budování parkovišť nevlastní.
Nový ředitel Masarykova onkologického ústavu by se prý mohl více zabývat budovami bývalé transfuzní stanice na Tomešově ulici v sousedství. Patnáct let se budova nijak nezměnila. Žaloudík by si také přál nechat vystavět dávno plánovaný hlavní vchod do ústavu u kruhového objezdu, protože do budovy se nyní vchází zadem. Od věci by podle bývalého ředitele nebylo ani začít budovat pavilon na výrobu nových léků a zavedení nového směru diagnostiky a terapie nádorů, kterému se říká teranostika. "Smyslem není ústav rozšiřovat, ale přizpůsobovat vývoji a dovybavovat." prohlásil.
