Až po vzniku samostatného československého státu se Brno dočkalo zřízení u nás druhé české univerzity. Stalo se tak přijetím zákona 28. ledna 1919.
Univerzita se čtyřmi fakultami - právnickou, lékařskou, přírodovědeckou a filozofickou - od počátku nesla jméno prvního prezidenta T. G. Masaryka, který se o její vznik osobně zasloužil.
Posláním nové univerzity bylo, řečeno slovy pamětní listiny z roku 1919, aby „žila, mohutněla a kvetla v ušlechtilém závodění se starší sestrou pražskou“.
Prvním rektorem se stal Karel Engliš, jedna z nejvýznamnějších osobností ekonomického myšlení i praxe období první republiky.
Špatný stav státních financí vedl v letech 1923 - 1925 a 1933 - 1934 k úvahám o zrušení některých fakult. Jen s mimořádnou podporou celé kulturní veřejnosti se univerzitě podařilo tuto hrozbu odvrátit.
Daleko větší nebezpečí však vyvstalo na konci třicátých let, když byla, stejně jako ostatní české vysoké školy, nacistickými okupanty 17. listopadu 1939 univerzita uzavřena.
Úspěšnou obnovu univerzity po válce zbrzdil únorový převrat v roce 1948. Likvidace Právnické fakulty v roce 1950 byla jen prvním z necitlivých zásahů státní moci do její struktury a činnosti. V roce 1953 byla od univerzity odloučena Pedagogická fakulta (zřízena v roce 1946). V roce 1960 ji tvořily už jen tři fakulty.
Vládním nařízením ze srpna 1960 byla zrušena Farmaceutická fakulta, jediné učiliště tohoto zaměření v Čechách a na Moravě. Tehdy také univerzita ztratila své původní jméno a dostala název Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně.
Šedesátá léta představovala šťastnější období v historii univerzity. Uvolnění politických poměrů vytvářelo příznivější podmínky pro vědeckou i pedagogickou práci. V roce 1964 se sem vrátila Pedagogická fakulta a v roce 1969 byla obnovena Právnická fakulta.
Nová fakulta se však zrodila do období normalizace, což na dlouhých dvacet let poznamenalo její vývoj. Normalizační čistky mezi učiteli univerzity pak ovlivnily charakter celé školy až do revolučních změn v roce 1989.
V roce 1990 se opět vrátila k původnímu názvu Masarykova univerzita v Brně. V témže roce byla zřízena Ekonomicko-správní fakulta, v roce 1994 Fakulta informatiky, v roce 1997 Fakulta sociálních studií a v roce 2001 Fakulta sportovních studií.
V roce 1995 udělilo vedení školy čestný doktorát Masarykovy univerzity tehdejšímu prezidentu republiky Václavu Havlovi.
V roce 2006 byla otevřena výzkumná Polární stanice Gregora Johanna Mendela v Antarktidě. O rok později se součástí univerzity stalo Mendelovo muzeum na Starém Brně.
V roce 2009 byl založen samostatný vysokoškolský ústav Masarykovy univerzity CEITEC MU, jehož cílem je realizace projektu Středoevropského technologického institutu.
Po šesti letech výstavby byl v roce 2010 otevřen Univerzitní kampus MU v Bohunicích, kam se přestěhovaly Lékařská fakulta a Fakulta sportovních studií.
„Dnes je Masarykova univerzita druhou největší v České republice. Má devět fakult s více než 200 katedrami, ústavy a klinikami. Vzdělává více než 40 tisíc studentů v řádném studiu, z toho je na sedm tisíc ze zahraničí,“ přiblížila současný stav mluvčí univerzity Tereza Fojtová.
Vzdělává 450 studentů s těžkým zdravotním postižením a je jedinou českou univerzitou, na níž je procentuální zastoupení zrakově, sluchově a pohybově postižených studentů stejné jako v celé české populaci.
Slavnostní setkání akademické obce u příležitosti 95. výročí založení Masarykovy univerzity se uskuteční 28. ledna od 15 hodin v sále Univerzitního kina Scala.
„V rámci slavnostního setkání budou předány Zlaté medaile Masarykovy univerzity jako výraz ocenění mimořádných zásluh o rozvoj spolupráce s naší univerzitou,“ sdělila Fojtová.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.