Bude mít Brno dost zámečníků?

Zámečníkem se dnes lze vyučit například na Střední škole strojírenské a elektrotechnické v brněnské Trnkově ulici. Jedná se o tříletý učební obor Strojní mechanik. „Učni se zde věnují jak zámečnictví, tak například svařování, učí se dělat branky či různé ocelové konstrukce. Jedná se o obor s vyšším podílem manuální práce než práce se stroji. Zájem o jeho studium je ale bohužel nižší, než bychom potřebovali. Musíme proto strojní mechaniky spojovat do jedné třídy s nástrojaři. Jinak bychom ročníky nenaplnili,“ popisuje ředitel školy, Roman Moliš.

Práce rukama není populární

Nedostatek zámečníků přitom cítí například i v rodinném zámečnictví ZANO, které má v Brně již dvě pobočky.  „Ve srovnání s dřívějškem je nyní problém sehnat šikovné lidi na manuální práci, protože technické vzdělání poněkud upadlo a práce rukama není tak populární. Přitom my jsme začínali s jedním malým obchodem, nyní máme už dva velké, a dokonce se nám podařilo stát se i servisním partnerem FAB,“ říká syn zakladatele zámečnictví ZANO, Martin Novotný.

Aby byla zaručena kvalita a odbornost, FAB si své zámečníky pečlivě vybírá a také je pravidelně školí. Právě rodinná zámečnictví, jako je ZANO, patří podle Evy Zupančič z FAB k nejlepším: „Řemeslo se tu předává z generace na generaci, a to do nejmenších praktických detailů, na něž ve škole často není čas. A nejsou to jenom samotné zámečnické práce, ale i základy podnikání, vedení obchodu po ekonomické, personální i legislativní stránce.“ 

Zámečnický obor má podle Martina Novotného rozhodně budoucnost. Přidělat klíče, otevřít zabouchnutý byt nebo namontovat zabezpečovací zařízení či bezpečnostní zámek potřebuje čas od času každý z nás. V době cylindrických vložek s bezpečnostními kartami a počítačovými systémy je navíc potřeba, abyste měli „svého zámečníka,“ pouze ten totiž dokáže přidělat ten správný klíč, případně opravit závadu.

Tisková zpráva