Přes 60 procent lidí z Jihomoravského kraje by neváhalo a kvůli lepšímu pracovnímu uplatnění by okamžitě vyměnilo pozici i profesní obor. Vyplývá to z průzkumu Národní soustavy kvalifikací (NSK). Ve stávající práci zaměstnancům nejvíc vadí neodpovídající platy, malé vyhlídky na povýšení nebo stereotyp.
Dvě třetiny lidí pak pracují v úplně jiném nebo pouze příbuzném oboru, než jaký vystudovali a na jeho změnu se už neodvažují. Díky profesním kvalifikacím přitom může kdokoliv získat kvalifikaci i zaměstnání v oboru, který je perspektivní a zajímá ho – a to i v řádech týdnů. Firmy jako OHL ŽS, a.s. navíc díky NSK vědí, co přesně daní uchazeči umí.
Podle průzkumu, který pro Národní soustavu kvalifikací zpracovala společnost IPSOS, je v Jihomoravském kraji pouhá třetina (34 %) zaměstnanců spokojena se svým zaměstnáním. Pracovníky ve 43 procentech případů trápí malé platy, čtvrtině (24 %) vadí mizivé vyhlídky kariérního vzestupu a 18 procent z nich si stěžuje na monotónnost zaměstnání. Celorepublikový průzkum, prováděný na 1 500 respondentech, ukázal, že 6 z deseti obyvatel Jihomoravského kraje by kvůli lepším pracovním podmínkám či spokojenosti změnilo zaměstnání. 19 procent lidí by měnilo ve stávajícím oboru a 44 procent z nich by dnes klidně volilo i úplně jiný profesní obor, než kterému se věnují. Změnit profesi na tu, po které je u firem větší poptávka, přitom dnes není díky profesním kvalifikacím žádný problém.
„Na profesní změně láká lidi vidina lepšího finančního ohodnocení a práce v oboru, který by je bavil či zajímal,“ říká hlavní manažer projektu Národní soustava kvalifikací Ivo Jupa a doplňuje, že od změny je zároveň často odrazují překážky, které lze však snadno překonat.
„33 procent z nich se bojí, že by v regionu jinou práci nenašli, 37 procent odrazuje dočasná ztráta příjmů a 24 lidí ze 100 si říká, že nemá pro jinou práci kvalifikaci,“ shrnuje Jupa.
Jihomoravský úřad práce sice k únoru 2015 registroval přes 6 000 volných pracovních míst, ale často v oborech, vyžadujících od uchazečů nějakou od-bornou kvalifikaci. Průzkum současně ukázal, že 66 procent lidí z Jihomoravského kraje pracuje v jiném nebo pouze příbuzném oboru, než vystudovali, a nemá tak osvědčení o tom, co skutečně umí a co je živí.
Ať už chce uchazeč dovednosti získat, nebo je potřebuje jen formálně doložit, přichází na řadu právě Národní soustava kvalifikací.
NSK totiž umožňuje zájemcům získat celostátně uznávaný certifikát o jejich profesní kvalifikaci, aniž by museli zasednout na několik let do školních lavic. Že má požadované znalosti a dovednosti občan potvrdí složením takzvané kvalifikační zkoušky. Jakým způsobem jich dosáhl, zkoušející už nezkoumá.
„Mohl navštěvovat rekvalifikační kurz nebo se to klidně naučit sám, důležité je prokázat, že danou profesi opravdu ovládá,“ vysvětluje Ivo Jupa a dodává: „Chceme pomoci lidem, kteří usilují o nové profesní cíle. Získané osvědčení jim jejich cestu usnadní.“
Pokud tak chtějí lidé měnit práci, kvalifikaci si mohou doplnit, a to i souběžně se současnou prací ve svém volném čase. Uchazeči z řad nezaměstnaných navíc mají šanci, že náklady spojené s rekvalifikací plně uhradí úřad práce (v případě, že absolvují rekvalifikační kurz a poté úspěšně složí závěrečnou zkoušku). Osvědčení o získané kvalifikaci má pak celorepublikovou platnost, třeba jako výuční list, a uznávají ho i nejvýznamnější zaměstnavatelé. V Jihomoravském kraji je to třeba firma OHL ŽS, a.s.
“Vnímáme takového uchazeče jako člověka, který aktivně hledá zaměstnání a zvyšuje své šance na trhu práce. Jde tzv. vstříc novým příležitostem, je schopen se přizpůsobit a sebevzdělávat se. Není pasivní, a proto jej vnímáme pozitivně,” uvádí HR manažer společnosti OHL ŽS Jan Rupp.
K únoru 2015 bylo schváleno již 679 profesních kvalifikací a vykonáno celkem 111 018 zkoušek. Mezi nejpopulárnější kvalifikace patří strážný, ale třeba i chůva pro děti do zahájení školní docházky, florista nebo údržba veřejné zeleně.
Zdroj: Ogilvy PR, www.narodnikvalifikace.cz
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
