Úterý, 2. dubna 2024, 13:00
K lidské škytavce připodobnili vědci nezvyklé chování supermasivní černé díry v srdci vzdálené galaxie. Zjistili, že zdánlivé škytání způsobuje jiná, podstatně menší černá díra, která opakovaně proráží plynný disk větší černé díry. Na mezinárodní studii publikované v časopise Science Advances se podíleli odborníci z Akademie věd ČR, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy. O výzkumu vědci informovali v tiskové zprávě.
Astronomové nejprve zaznamenali, že dříve klidná černá díra, která se nachází ve středu 800 milionů světelných let vzdálené galaxie, náhle vzplanula. Po dobu čtyř měsíců vypouštěla chuchvalce plynu. Toto opakované škytání je nové chování, které dosud nebylo u superhmotných černých děr pozorováno.
Když vědci z Massachusettského technologického institutu ve Spojených státech (MIT) hledali vysvětlení pozorovaného jevu, narazili na nedávnou práci týmu z České republiky pod vedením Petry Sukové z Akademie věd. Čeští astrofyzici nezávisle na výše popsaném pozorování přišli s modelem, ve kterém centrální supermasivní černou díru galaxie obíhá druhá, menší.
„Tato menší černá díra se pohybuje na dráze skloněné pod určitým úhlem vůči akrečnímu disku svého většího společníka, opakovaně jím prochází a narušuje ho," popsala vědkyně Suková.
Český tým pak porovnával výsledky numerických simulací s pozorovanými daty. Jeho zjištění podpořila teorii, že pozorované poklesy rentgenové intenzity byly pravděpodobně stopou druhé, menší černé díry, která obíhá kolem centrální supermasivní černé díry a pravidelně proráží její disk. Dosud neprobádaná teorie tak získala na popularitě. Vědci ze Států, Akademie věd, Masarykovy univerzity i Univerzity Karlovy k výzkumu používali také síť dvaceti robotických dalekohledů umístěných na různých místech severní a jižní polokoule.
Spoluautorem mezinárodní studie je i Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. „Na základě podrobnějších výpočtů jsme zjistili, že k tomu, aby vyvržené shluky plynu byly dostatečně velké a způsobily pozorovanou absorpci, musí mít menší černá díra hmotnost alespoň 100 hmotností Slunce," uvedl.
Výsledky mezinárodní spolupráce obohacují tradiční představu o akrečních discích černých děr. Vědci dosud předpokládali, že jde o relativně uhlazené plynné útvary, které rotují kolem centrální superhmotné černé díry. Nové výsledky naznačují, že akreční disky mohou mít mnohem rozmanitější strukturu a mohou se vzájemně ovlivňovat s hvězdami i dalšími černými dírami, které se s akrečním diskem srážejí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
