Brněnští přírodovědci chtějí zjistit, jak by mohli efektivněji ochránit migrující ptáky a netopýry před projíždějícími auty. V současné době více než desetina těchto tvorů umírá na silnicích. Výzkumníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se proto zapojili do projektu, jehož cílem je do roku 2026 zmapovat kritická území a navrhnout funkční síť ochranných zábran podél silnic.
Na projektu s názvem Zachování bezpečných migračních koridorů pro létající obratlovce v česko-saském příhraničí, který je financován Evropskou unií, budou brněnští vědci spolupracovat s německými kolegy. V sousedním Německu už různé druhy ochranných stěn v okolí silnic nejsou žádnou novinkou, přesto zdejším výzkumníkům chybí data o jejich účinnosti. Právě to by měl projekt pod vedením Tomáše Bartoničky, který se specializuje na výzkum obratlovců, změnit. Výzkumníci budou zkoumat aktivitu ptáků a netopýrů při přeletech různých typů stěn. Na základě získaných dat by posléze chtěli doporučit tu nejefektivnější ochranu proti smrtícím kolizím.
„Hlavním cílem našeho projektu je ochránit biologickou rozmanitost na migračních koridorech sasko-českého pohraničí,” uvedl Bartonička z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Od elektronické mapy rizikových území a testování daných opatření si vědci slibují snížení negativních dopadů nových i stávajících silničních toků. Postupné rozšiřování silniční sítě i zvyšující se množství přítomných automobilů podle Bartoničky představuje problém. „Zejména v místech, kde migrační koridory létajících obratlovců kříží pozemní komunikace, jsou ochranné stěny jediným možným řešením, jak omezit smrtelné kolize živočichů s automobily,” vysvětlil vedoucí projektu.
Středa, 7. února 2024, 09:30
Odborníci v Podyjí na Znojemsku po roce sčítali netopýry. V patnácti lokalitách národního parku Podyjí a v jeho ochranném pásmu a dalších devíti místech jich napočítali přes šest set v jedenácti druzích. Je to zhruba stejně jako loni.
V německém Sasku již testují ochranné stěny například z pletiva, ale zatím není jasné, jak dobře svou funkci plní. V Česku prozatím máme pouze protihlukové plné stěny, které podléhají nezbytným technickým normám. Nevýhodou jsou i jejich nemalé náklady, nelze je proto instalovat příliš často.
Základní principy a průběh výzkumu popsal Erik Bachorec, koordinátor terénního výzkumu z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty MU. „U současných stěn bude probíhat vizuální, akustický, termovizní výzkum a měření dopravním radarem, který ověří, jak stěny mění chování létajících obratlovců při přeletech silnic a jak snižují jejich úmrtnost. Na základě analýzy zisků a ztrát pak bude doporučen nejvhodnější typ stěny.“Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
