Posluchárna univerzity v Brně nese jméno rektora, kterého pronásledovali komunisté

Pod názvem Velká aula znali dlouhou dobu nejznámější prostor školy studenti Masarykovy univerzity. Nyní se místnost, kde se pravidelně konají rektorské volby, pyšní novým jménem. Nese ho po českém ekonomovi, politikovi a profesorovi Karlu Englišovi.

Osud tohoto funkcionáře čítá mnoho důležitých milníků nejen pro české školství. Celkem šestkrát ho jmenovali ministrem financí, dodnes drží titul jediného Čecha, který stál v čele dvou největších tuzemských univerzit. Mimo to působil jako guvernér Národní banky Československé.

Ve spolupráci s tehdejším prezidentem T. G. Masarykem Engliš také opatřil rektorský řetěz, který je základem univerzitních insignií Masarykovy univerzity. Do křesla rektora školy se pak jako první usadil v roce 1919.

„Dědeček se v místech, která nyní nesou jeho jméno, vždy cítil jako doma a mezi svými. Často zde přednášel a v roce 1947 mu zde, a to i za mé přítomnosti, byl udělen čestný doktorát. Vážím si, že se škola přihlásila tímto způsobem k jeho odkazu,“ okomentoval Englišův vnuk František Plhoň.

Zakázané paměti 

V roce 1947 se Engliš na pár měsíců postavil do čela pražské Univerzity Karlovy. Po komunistickém puči v následujícím roce se ale nuceně stáhl a z hlavního města vystěhoval. Knihy tohoto významného národohospodáře, právníka, filozofa, státovědce, politika a profesora stát vyřadil z veřejných knihoven.

„Pro svou vědeckou i společenskou pravdu utrpěl mnohá příkoří, přesto však nikdy nepřestal věřit, že pravda nakonec i v tomto smyslu zvítězí,“ sdělil.

Práce, které vědec schoval před zabavením či zničením, nyní brněnská vysoká škola vydala k příležitosti svých 104. narozenin a představení nového názvu Velké auly Karla Engliše. Publikace Paměti s podtitulem Kdo sloužíš vlasti, odměny nečekej, přináší dosud nezveřejněné rukopisy a vzpomínky, které psal po dobu téměř čtyřiceti let.

Engliš dožil pod stálým dohledem StB s pravidelnými domovními prohlídkami v malém domku v rodné Hrabyni. Komunistický režim ho nakonec zbavil i nároku na potravinové lístky a na určitou dobu mu i zcela odebral důchod.