Legionář první světové války, čelní představitel československého protifašistického odboje v té druhé. Z generálů ČSR, kteří zahynuli za války, padl jako jediný se zbraní v ruce. Na jednoho z českých válečných hrdinů, generála Vojtěcha Borise Lužu, můžeme od pondělka zavzpomínat v budově Univerzity obrany v Brně
Luža byl prudké a přímé povahy a později v legiích byl nadneseně nazýván Boris Hrozný. Velel pěšímu pluku, absolvoval kurz generálního štábu a velitele pluků, přeskočil velení divizi rovnou na velení armádnímu sboru. V červnu 1939 byl propuštěn do civilu v hodnosti divizního generála. Poté nastoupil k Zemskému úřadu v Brně, odkud na jaře roku 1941 odešel na vlastní žádost do výslužby.
Od počátku se nesmířil s kapitulací. Koncem roku 1938 sepsal elaborát kritizující ústup bez boje. Po okupaci odmítl emigraci a v září 1941 odešel po zahlazení stop v noci do připravené ilegality.
V létě 1944 vydal výzvu československým důstojníkům, kteří se do odboje dosud nezapojili. „Proto v poslední hodině vyzývám bývalé příslušníky naší branné moci, v první řadě aktivní důstojníky, aby nečekajíce na zavolání dali se k dispozici stávajícím organizacím domácího odboje. Ti z nich, kteří se činně nezúčastní osvobozovacího boje, budou postaveni před vojenské soudy pro úmyslné nekonání svých povinností,“ prohlásil Luža.
Osudným se mu stal 2.říjen 1944 a prozrazený úkryt v obci Hřiště u Přibyslavi. Po 17. hodině vstoupili protektorántní četníci do hostince, kde se Luža se svým poručníkem Josefem Korešem ukrýval. Při přestřelce s četníky byl Luža na místě zabit, jeho těžce zraněný pobočník nepronásledován uprchl z hostince a v nedalekém poli spáchal sebevraždu. Pravou totožnost obou osob odhalilo až několik dní později k vyšetřování přivolané gestapo. Oba byli zpopelněni v brněnském krematoriu a jejich popel rozprášen
„Výstava je volně přístupná od osmi ráno do šesti odpoledne. Potrvá do šestého února," uvedl mluvčí univerzity Vladimír Šidla.
Napsal Ondřej Steiger
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám