Mendelova polární stanice, kterou deset let provozuje brněnská Masarykova univerzita v Antarktidě, patří podle odborníků k nejekologičtějším a technicky nejpokročilejším základnám na ledovém kontinentu. S vylepšeními pomáhají vědcům, zkoumajícím v Antarktidě hlavně změnu klimatu, české vysoké školy a také firmy. Řekl to vedoucí expedice, která se nyní vrátila ze stanice, Pavel Kapler.
Stanici tvoří hlavní budova, určená pro sezonní pobyt 15 až 20 vědců, a deset dalších menších objektů, v nichž jsou většinou sklady. "Za dobrého počasí využíváme obnovitelné zdroje energie průměrně ze 60 procent a za velmi pěkného počasí jsme téměř na sto procentech," uvedl Kapler. Ostatní antarktické stanice využívají obnovitelné zdroje energie zhruba z deseti procent. Nyní je stanice opět opuštěná, solární panely ale zásobují energií přístroje, které pro vědce zaznamenávají informace o počasí.
Vědci stanici využívají pouze dva až tři měsíce v roce, a to obvykle od ledna do března, kdy jsou v Antarktidě nejpříznivější klimatické podmínky, protože tam panuje léto. Při plném výkonu potřebuje stanice 20 kilowattů elektrické energie. Energií je nově zásobována ze stovky solárních panelů nainstalovaných technikem české firmy SunnyWatt a čtyřmi větrnými elektrárnami.
Česká firma Simeti na stanici v uplynulých dnech zahájila test nové větrné elektrárny určené do klimaticky náročných podmínek. Je schopna vyrobit pět kilowattů energie. Čekají ji úpravy. Časem by základna měla mít tři až čtyři tyto elektrárny.
Zbytek energie vyrábí dieselagregát, který je ale využíván stále méně. Při zahájení provozu využívala stanice obnovitelné zdroje energie pouze z 30 procent. "Uvědomujeme si, že provoz stanice musí být co nejekologičtější," uvedl Kapler.
Nyní je stanice opět opuštěná. Solární panely ale zásobují energií přístroje, které pro vědce zaznamenávají informace o počasí. S pomocí Českého vysokého učení technického v Praze byla v uplynulých dnech na stanici nainstalována kamera, která je také v provozu a zaznamenává pro hydrology informace o sněhu.
I brněnské Vysoké učení technické s vědci spolupracuje. V Antarktidě testuje odolnost plastů a rychlost jejich stárnutí v mimořádně chladných podmínkách. "Když jsme na stanici, máme přes satelit internetové spojení. Pokud je ale stanice opuštěná, jsou získaná data ukládána do počítačů a my se je dozvíme až při další návštěvě. Chceme mít časem nepřetržité on-line spojení se stanicí. Hledáme cesty, jak na to," dodal Kapler.
Další technickou novinkou je úpravna vody. Stanice leží na Ostrově Jamese Rosse a vodu čerpá z nedalekého potoka. Denně při pobytu vědců potřebuje základna asi 600 až 800 litrů vody. Potok má ale v době antarktického léta dravý proud a voda je zakalená hlínou. S tímto problémem pomáhá nová úpravna vody, v níž se kaly usazují, voda pročisťuje a podle potřeby expedice i ohřívá.
"Stanice sice slouží hlavně klimatologům, biologům, chemikům či geologům, jde ale o unikátní technické zařízení, které se snažíme stále vylepšovat," dodal Kapler. Vybudování stanice přišlo před lety na 50 milionů korun. S jejím financováním chce vědcům pomoci nedávno založený Český antarktický nadační fond.
Zdroj: ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
