Masarykova univerzita chce odbourat bariéry, které komplikují studium handicapovaným i jinak znevýhodněným lidem. Potřebný servis dostanou nadaní studenti s poruchami učení a zdravotním postižením, ale i ti, kteří pocházejí ze sociálně komplikovaného prostředí.
Úroveň začleňování na nižších typech škol je podle odborníků nerovnoměrná, záleží na pedagogickém týmu, ale i na postojích rodičů a společnosti. Celková změna není záležitostí několika let, řekl děkan brněnské pedagogické fakulty Jiří Němec.
Na Masarykově univerzitě loni studovalo 600 studentů se specifickými nároky, například se zrakovým, sluchovým a pohybovým postižením, případně s poruchami učení. Od roku 2000 má univerzita specializované pracoviště Teiresiás, které obstarává potřebný servis.
"Záměrem univerzity je aktivně se podílet na vyhledávání talentů, rozšiřovat přístup k poradenským službám, posilovat vybrané dovednosti studentů, eliminovat nejrůznější bariéry při studiu a celkově kultivovat prostředí univerzity ve smyslu otevřenosti k rozmanitosti," uvedl Němec. Podle rektora Mikuláše Beka mají mít šanci získat vzdělání i lidé, jejichž výchozí podmínky jsou zhoršené.
"Nejvíce mi univerzita pomohla tím, že mi dala větší časovou dotaci na přijímačky," řekl novinářům student oboru sociální pedagogika a volný čas Tomáš Novák, u nějž odborníci už na střední škole rozeznali poruchu učení. Projevuje se například kolísavou pozorností. Při studiu na univerzitě mu pomáhá také doučování.
Koncepce přichází s novými službami, případně vylepšuje ty současné. Mezi konkrétní opatření patří třeba přípravný ročník pro uchazeče z jazykově a kulturně odlišného prostředí a důraz na vzdělávání menšin obecně, dále například systém kariérního poradenství nebo motivační kurzy pro zájemce o studium. Koncepce zahrnuje také letní školy pro středoškoláky, přípravné kurzy pro uchazeče a doučování. Škola chce také pomáhat mladým lidem efektivněji hledat zaměstnání a navazovat potřebné pracovní kontakty už na univerzitě.
Veřejnou debatu o inkluzivním vzdělávání vyvolal lednový výrok prezidenta Miloše Zemana, který se pozastavil nad společným vzděláváním některých handicapovaných a ostatních dětí. Někdy prý může vést k šikaně a pohrdání. Proti vyjádření hlavy státu se ohradili mnozí odborníci. Podle ředitele střediska Teiresiás Petra Peňáze prezidentův výrok diskusi otevřel nešťastným způsobem, nicméně celkový stav často není příliš dobrý, chybí profesionální příprava k inkluzi, jež představuje složitý proces. Existují i příklady, kdy inkluze sice rozvíjí sociální dovednosti studentů, klesá ale připravenost odborná.
Zdroj: ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
