Dvě publikace mapují průmyslovou historii Brna

Brno podle historika Aleše Vyskočila na přelomu 18. a 19. století zcela změnilo svůj charakter. "Nástup průmyslu byl natolik razantní, překotný a ohromující, že neměl ve své době ve středním Evropě obdoby," uvedl Vyskočil ve své knize Brno - Průmyslové město, kterou vydalo nakladatelství Paseka.

Podle Vyskočila a autorů druhé publikace Brno - moravský Manchester, rozvoji města pomohly slabé soukenické cechy, ale také kapitál Půjčovní banky. Rozvoj průmyslu zásadně podpořily dva zásahy shora. Vydání tolerančního patentu v roce 1781, který do města přilákal odborníky nekatolického vyznání, například z Německa a dnešní Belgie, a zrušení nevolnictví. "Hospodářský rozmach přilákal do města tisíce lidí, z nichž pouze část mohla pravidelně dojíždět," uvedl Vyskočil.

Publikace Brno - Průmyslové město mapuje objekty jednotlivých továren, kde stály a co z nich zbylo. Popisuje například továrny Löw-Beerů, kteří byli spřízněni s Tugendhaty. Čtenáři se také dozvědí, že Přízová ulice nese název po jednom z mála továrníků českého původu Karlu Přízovi. Zajímavostí je, že kromě obvyklých textilních výrobků se v Brně například vyráběly i lodní plachty pro rakouské námořnictvo.

Velké množství průmyslových podniků už dnes v Brně nestojí. Pouze část objektů dostala v posledních letech nové využití. Za zdařilou považuje Vyskočil přeměnu bývalé strojírny Friedricha Wanniecka na obchodním dům a galerii.

Naopak zcela za své vzaly budovy bývalé Offermannovy továrny, která stála nedaleko Vaňkovky. Na jejich místě stojí obchodní dům Tesco, zmizela i továrníkova vila. Historii rodiny Offermannů mapuje kniha oceňované prozaičky Kateřiny Tučkové Fabrika. Kniha kombinuje, jak je u Tučkové zvykem, historické prameny a beletrii.

Zdroj: ČTK
Foto: Hornicky klub