Kam přesunout brněnské nádraží? Městský architekt a jeho tým mají jasno, doporučují variantu u řeky. Tato varianta je podle nich výhodnější pro Brno. Ke stejnému závěru došli včera i jihomoravští radní. Podle kraje i městského architekta ji lze postavit rychleji, levněji, bez letitých výluk a staveniště přímo v centru. Zároveň se uvolní bariéra kolejiště, která desítky let brání rozvoji jižní části města. Své stanovisko představila Rada Jihomoravského kraje v pondělí, Kancelář architekta města pak úterý a bude sloužit jako jeden z podkladů pro rozhodování brněnských zastupitelů o poloze nádraží.
„Nádraží na stávajícím místě je už dvacet let na hranici kapacity, nestačí pro vlaky ani cestující, jeho plocha není nafukovací. Jestli chceme, aby se Brno rozvíjelo, aby nestagnovalo, tak musíme postavit nové nádraží u řeky. Postavíme ho o deset let dříve, levněji a s nejmenšími dopady na život města během stavby,“ uvedl městský architekt Michal Sedláček.
Stanovisko Kanceláře architekta města vychází z analýzy Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno, kterou v říjnu 2017 zveřejnila Správa železniční dopravní cesty. Studie vyhodnocuje základní varianty „Řeka“ (A) a „Petrov“ (B), postavit nové nádraží lze podle ní v obou polohách. Podle týmu městského architekta je ale varianta Řeka výrazně výhodnější z hlediska proveditelnosti, dopravy a financí.
„Stavba nádraží u řeky může začít už v roce 2020 a je v souladu s platným Územním plánem města Brna. Začátek stavby pod Petrovem odhaduje studie proveditelnosti na rok 2026, to ale není jisté. Petrov totiž vyžaduje vypracování nového územního plánu, vydání územního rozhodnutí a dalších povolení, to je proces nejméně na dalších deset až patnáct let,“ vysvětluje Sedláček.
Varianta Řeka počítá se stavbou nového nadzemního nádraží v poloze stávající stanice Dolní nádraží, podél ulice Rosické. Osobní a nákladní tratě se tady sjednotí do jednoho koridoru, zároveň se tak uvolní rozsáhlé plochy po kolejištích v centru města. „Po téměř sto letech zmizí bariéra, která brzdila rozvoj jižní části města, také tím získáme o 38 hektarů nové plochy navíc. Vyroste tady moderní atraktivní městská čtvrť hned vedle historického centra a řeky Svratky, kde budou nové byty a pracovní příležitosti pro lidi, vzniknou tu promenády a parky, z tohoto hlediska nerozhodujeme jen o nádraží, ale o budoucnosti celého Brna,“ zdůrazňuje hlavní architekt.
Pode studie proveditelnosti vyjde stavba Řeky na 43 miliard korun, Petrova na 56 miliard korun. Výše uvedené částky nezapočítávají náklady na zavedení tratí pro rychlé vlaky. Jejich napojení ve variantě Petrova znamená vybudovat soustavu tunelů pod centrem města, to je podle Studie proveditelnosti dvakrát dražší než u Řeky. Rozdíl je přes 25 miliard korun.
Častým argumentem proti nádraží u řeky je, že pro lidi bude dál. „Někomu nádraží u řeky cestovní dobu zkrátí, někomu prodlouží. Vypočítali jsme, že na každého Brňana se cesty po Brně prodlouží v průměru o jednu minutu týdně,“ říká dopravní specialista Kanceláře architekta města Martin Všetečka.
Nové nádraží u řeky podle něj naopak zrychlí cestování veřejnou hromadnou dopravou. „Úspora cestovní doby je ve variantě Petrov o 20 % větší, ovšem varianta Řeka může být v provozu o 10 let dříve a způsobí méně výluk – tento náskok dožene varianta Petrov nejdříve po roce 2085,“ doplňuje Všetečka.
Ke stejnému závěru došli jihomoravští radní. Nevýhoda, kterou je horší dostupnost nádraží MHD a pěšky, považuje náměstek hejtmana Martin Maleček (Starostové pro jižní Moravu) za zanedbatelnou. „Myslím, že dvě až čtyři minuty nejsou rozhodující," řekl Maleček.
Kraj si nedělal žádný výzkum mezi pravidelně dojíždějícími, komunikoval se starosty. „Na prezentaci jich přijelo z celého kraje 14 a spíše si přijeli vyslechnout argumenty. Písemně se vyjádřilo pět starostů, z nichž pouze jeden jednoznačně podpořil nádraží v centru," uvedl Maleček.
Maleček na základě podkladů od SŽDC také uvedl, že se předpokládá, že s financováním stavby by do roku 2023 pomohla Evropská unie. „Poté už je otázka evropských zdrojů diskutabilní a podle vyjádření SŽDC není jisté, zda by se tolik peněz podařilo sehnat z národních zdrojů," řekl Maleček.
Investorem stavby nového nádraží a přestavby brněnského železničního uzlu za více než 40 miliard bude stát, kraj má tedy pouze poradní hlas stejně jako Brno. To se dosud nevyjádřilo a chystá se tak učinit v únoru.
Městský architekt plánuje seznámit se svým stanoviskem brněnskou veřejnost. V únoru a březnu uspořádá celkem osm diskuzních setkání pro obyvatele městských částí
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
