Studentky Gymnázia Brno-Řečkovice Kateřina Kudličková a Magdaléna Kadlecová převzaly v pondělí večer v Sonu Centru cenu v 11. ročníku České hlavičky 2017. Spolu s nimi také další čtyři studenti ze středních škol ČR. Podle poroty dosahují oceněné výzkumy až na úroveň doktorských prací.
Kateřina Kudličková získala ocenění za zkoumání proteinů z rodiny RNFT, které mohou souviset s rozvojem chronické lymfocytární leukémie. Magdaléna Kadlecová se své práci věnovala takzvané nemoci motýlích křídel a jejímu vlivu na život pacientů.
České hlavičky organizuje společnost Česká hlava PROJEKT ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Vysokou školou ekonomickou v Praze a sponzorskými partnery projektu. Je určen pro začínající vědce do 19 let.
Ocenění Česká hlavička má zabránit tomu, aby česká věda přicházela o talenty. „Nemůžeme si to dovolit. Zase tolik jich nemáme," zdůraznil za pořadatele Václav Marek.
České hlavičky jsou odvozené je od mateřského projektu Česká hlava, která se zaměřuje na popularizaci vědy v ČR a daří se mu zvyšovat společenskou prestiž vědeckých a technických pracovníků.
Podle poroty dosahují některé výzkumy středoškoláků oceněné Českou hlavičkouaž na úroveň doktorských prací. Vedle brněnských studentek získala ocenění za bádání o židovském školství v 18. a 19. století Anna Sedláčková z Lepařova gymnázia v Jičíně. Prozkoumala množství archivních pramenů. Jičínský archiv označuje s nadsázkou za svůj druhý domov.
Tereza Kačerová z Gymnázia Nad Štolou v Praze 7 se věnovala molekulární diagnostice plicních onemocnění. Navrhla biočip pro rychlou a přesnou diagnostiku z vydechovaného vzduchu. Jejím snem je udělat z něj komerčně
prodávaný produkt. Cesta ale bude ještě dlouhá, uvědomuje si Kačerová.
Na kvasinky rodu Candida se zaměřil Jan Blaha z Gymnázia a Střední odborné školy Přelouč. Jde o nebezpečné patogeny, které ohrožují především pacienty s oslabenou imunitou. Blahův výzkum se týká látek, které v budoucnu mohou pomoci v boji proti kvasinkám.
Porota ocenila také Kamila Mudruňku k Gymnázia Pardubice za vývoj software CSE-Lab. Program se hodí třeba na měření a analyzování fyzikálních pokusů a porovnání výsledků s teoretickým modelem. „Vždycky mě zajímala matematika a fyzika, chtěl jsem vědět, jak věci fungují, proč to tak je," řekl o sobě Mudruňka.
Mnozí dřívější laureáti už profesionálně působí ve výzkumu, řadu angažovaly velké firmy. K úspěšným laureátkám patří třeba Hana Sedláčková. Obdržela prestižní ocenění přezdívané Nobelova cena pro mladé, a to za zkoumání bílkoviny RECQ4, jejíž mutace způsobuje dědičné onemocnění Rothmund-Thomsonův syndrom. Další laureátka Karina Movsesjan v září získala jednu ze tří prvních cen Evropské unie pro mladé vědce za letošní rok.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
