Třetina lidí umírá na českých silnicích za tmy. V zimních měsících je to ovšem více než polovina. Vyplývá to z certifikované metodiky vytvořené Ústavem soudního inženýrství VUT v Brně. Jakou rychlostí tedy za tmy jezdit?
Ze statistik dopravních nehod Policie ČR vyplývá, že v roce 2016 zemřelo na českých silnicích 545 osob, 177 z nich za tmy. V noci tak loni zahynulo 88 cestujících v osobních automobilech, 66 chodců, 9 cyklistů, 8 motocyklistů a 6 pasažérů v nákladních vozidlech. Pokud se jedná o poměr usmrcených v noci k celkovému počtu mrtvých v dané kategorii, jednoznačně vedli s 59,5 % chodci. S velkým odstupem následují cestující v osobních automobilech (29,2 %), cyklisté (23,1 %), pasažéři v nákladních vozidlech (18,2 %) a konečně motocyklisté (13,3 %). Nejčastěji se umíralo na silnicích I. třídy (62 obětí), následují silnice II. třídy (35 mrtvých) a III. třídy (27 usmrcených). Na dálnicích přišlo při nočních nehodách o život 16 lidí. Výrazně častěji se umíralo na pozemních komunikacích mimo obec. Tam loni po setmění zemřelo 110 lidí, zatímco v obcích to bylo 67 obětí.
Závěr podzimu a zimní měsíce jsou ve znamení převahy nočních smrtelných nehod. Zatímco například během roku 2016 při nehodách po setmění zemřelo průměrně 32,5 % všech obětí dopravních nehod, v lednu se jednalo o 63, v únoru o 55, v prosinci o 53 a listopadu o 51 %. V březnu a dubnu to byla zhruba třetina, výrazně méně to bylo v květnu (6,8 %) a v červenci (10 %). Za tmy bylo loni nejnebezpečněji na silnicích na Vysočině. Rovná polovina obětí nehod zemřela po setmění. Následují kraje Moravskoslezský (47 %), Jihomoravský (43 %) a Jihočeský (39 %). Nejmenší podíl obětí nočních nehod na celkovém počtu usmrcených naopak statistiky zaznamenaly na Plzeňsku (17 %), Ústecku (19 %) a Karlovarsku (23 %).
Noční silnice jsou nebezpečné. „Zahraniční výzkumy prokazují, že po setmění je riziko vzniku dopravní nehody až 4x vyšší než za dne. Řidiči hůře odhadují průběh silnice, dostatečně si neuvědomují zhoršenou viditelnost možných překážek. Na rozdíl od jízdy na mokré či namrzlé silnici neradi mění svůj způsob jízdy, který volí za nesnížené viditelnosti. Přitom si často neuvědomují, že například po přepnutí dálkových světel na potkávací se výrazně zhoršuje dohled,“ uvádí Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Z údajů zveřejněných v Inovované metodice výuky autoškol zaměřené na bezpečnou jízdu za tmy, jejímž autorem je Ústav soudního inženýrství VUT v Brně a kterou certifikovalo Ministerstvo dopravy, vyplývá, že pokud pojede řidič se zapnutými dálkovými světly, spatří chodce oblečeného do bílého oděvu na vzdálenost zhruba 120 metrů. Bude schopen na něho bezpečně zareagovat i v rychlosti 115 km/h. Pokud přepne na potkávací světla, rázem se mu dohled sníží na 70 metrů, rychlost vyšší než 85 km/h bude nebezpečná. Výrazně horší to však bude, pokud bude po silnici kráčet osoba celá zahalená do tmavého oblečení. S dálkovými světly ji spatří na cca 70 metrů, maximální rychlost by neměla přesáhnout 85 km/h.
Po přepnutí na potkávací světla se dohled rázem zkrátí na 30 metrů, rychlost vyšší než 50 km/h už bude hazardem. Řidiči mohou při noční jízdě natrefit i na odstavené vozidlo, za kterým není umístěn výstražný trojúhelník. Pokud bude například čistá zadní část návěsu označena reflexními prvky zvýrazňujícími obrysy vozidla, zaregistruje ho i při použití potkávacích světel na vzdálenost 100 metrů. Pokud ale nebude zadek návěsu takto označen, zjistí jeho přítomnost ze vzdálenosti cca 40 metrů. Bude-li však navíc výrazně znečištěn, bude pro přijíždějící šoféry v podstatě neviditelný. Ovšem i neviditelní chodci mohou být pro bezpečnost provozu velkým nebezpečím. Co hrozí a jak by se měli chodci a řidiči za tmy chovat, názorně demonstruje videospot vytvořený v rámci letošní kampaně Chodci nejsou nesmrtelní.
Z uvedených údajů vyplývá jasné doporučení. Po přepnutí z dálkových světel na potkávací by rychlost jízdy v žádném případě neměla přesahovat 50 km/h. A to ještě za podmínky, že se šofér plně věnuje řízení a jeho vozidlo má plně funkční a řádně očištěné světlomety. „Ovšem na dohledovou vzdálenost mají vliv i další faktory. Například znečištěné čelní sklo podle zjištění francouzské Association Prévention Routière snižuje viditelnost až o 30 procent. Špatně seřízené světlomety mohou dohled řidiče zkrátit až o nemalých 30 metrů či naopak až 20x zvýšit riziko oslnění protijedoucích řidičů,“ uzavírá Roman Budský.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
